Vzdělávání v oblasti
myslivosti a přírody
Vzdělávání v oblasti myslivosti a přírody

Směrnice Rady č. 64/433/EHS

SMĚRNICE RADY

ze dne 26. června 1964 

 

o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství 

(64/433/EHS)

 

RADA EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ, 

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 43 a 100 této smlouvy, 

s ohledem na návrh Komise, 

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1)

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (2)

vzhledem k tomu, že nařízení Rady č. 20 o postupném zřízení společné organizace trhu s vepřovým masem (3) se již používá a že nařízení Rady 14/64/EHS o postupném zavádění společné organizace trhu v odvětví hovězího a telecího masa již vstoupilo v platnost; 

vzhledem k tomu, že nařízení Rady č. 20 nahrazuje četná tradiční ochranná opatření na hranicích jednotným systémem určeným především k usnadnění obchodu uvnitř Společenství; že nařízení Rady 14/64/EHS pro hovězí a telecí maso má rovněž za cíl odstranit překážky tohoto obchodu; 

vzhledem k tomu, že používání zmíněných nařízení nebude mít očekávaný výsledek, dokud bude obchod uvnitř Společenství bržděn rozdíly v hygienických předpisech členských států v oblasti masa; 

vzhledem k tomu, že k odstranění těchto rozdílů je nezbytné postupovat souběžně s již přijatými nebo připravovanými nařízeními o postupném zřízení společných organizací trhů směrem ke sblížení předpisů členských států v oblasti hygieny; 

vzhledem k tomu, že cílem tohoto sblížení by mělo být především sjednotit hygienické podmínky pro maso na jatkách a v bourárnách, jakož i v oblasti skladování a přepravy masa; že se zdá vhodným ponechat příslušným orgánům členských států úlohu schvalovat, pokud se týká obchodu uvnitř Společenství, jatky a bourárny odpovídající hygienickým požadavkům stanoveným touto směrnicí a zajišťovat dodržování podmínek vyžadovaných k tomuto schválení; že je rovněž třeba upravit schvalování chladírenských skladů členskými státy; 

vzhledem k tomu, že předložení osvědčení o zdravotní nezávadnosti vystaveného úředním veterinárním lékařem odesílající země bylo shledáno nejvhodnějším prostředkem, který příslušným orgánům země určení zajistí, že zásilka masa odpovídá ustanovením této směrnice; že toto osvědčení musí zásilku masa provázet až na místo určení; 

vzhledem k tomu, že členským státům musí být ponechána možnost zakázat vstup masa na své území, jestliže bylo shledáno nevhodným pro lidskou spotřebu nebo jestliže neodpovídá předpisům Společenství v oblasti hygieny; 

vzhledem k tomu, že nesvědčí-li proti tomu hygienické důvody, musí být odesílateli nebo jeho zástupci na jeho žádost umožněno vyvézt maso zpět; 

vzhledem k tomu, že k tomu, aby bylo zúčastněným osobám umožněno zhodnotit důvody, na nichž byl založen zákaz nebo omezení, je třeba o nich uvědomit odesílatele nebo jeho zástupce a příslušný ústřední orgán odesílající země; 

vzhledem k tomu, že vznikne-li spor o důvodnost zákazu nebo omezení mezi orgánem členského státu určení a odesílatelem, je třeba dát odesílateli možnost požádat o posudek veterinárního znalce uvedeného na seznamu sestaveném Komisí; 

vzhledem k tomu, že je nicméně vhodné stanovit rychlý postup Společenství s cílem řešit spory vznikající mezi členskými státy týkající se opodstatněnosti schválení určitých jatek nebo bourárny; 

vzhledem k tomu, že v některých oblastech, v nichž vyvstávají zvláštní obtíže, lze ke sblížení předpisů členských států přistoupit až po hlubším výzkumu; 

vzhledem k tomu, že veterinární předpisy týkající se obchodu se živými zvířaty a s masem budou předmětem jiných směrnic Společenství; že se zdá nezbytné provést již nyní první sblížení vnitrostátních právních předpisů v těchto oblastech tím, že budou upřesněny některé podmínky, za kterých mohou členské státy zakázat nebo omezit vstup masa na své území z veterinárních důvodů, a upravit pro tyto případy konzultační postup, 

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI: 

Článek 1 

 

    1. Tato směrnice se vztahuje na obchod uvnitř Společenství s čerstvým masem domácích zvířat následujících druhů: skotu, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků. 

    2. Za maso se považují všechny díly těchto zvířat vhodné pro lidskou spotřebu. 

    3. Za čerstvé maso se považuje veškeré maso, které neprošlo žádným způsobem konzervace; chlazené a zmrazené maso se nicméně pro účely této směrnice považuje za čerstvé maso. 

Článek 2 

 

    Pro účely této směrnice se: 

a) „jatečným tělem“ rozumí celé tělo jatečného zvířete po vykrvení, vykolení, po odříznutí kravského vemene a s výjimkou prasat též po stažení kůže a oddělení hlavy a končetin ve výši zápěstního a hleznového kloubu; 

b) „droby“ rozumí ostatní čerstvé maso, které není jatečným tělem podle písmene a); 

c) „vnitřnostmi“ rozumějí orgány, které jsou součástí dutiny hrudní, břišní a pánevní, včetně průdušnice a jícnu; 

d) „úředním veterinárním lékařem“ rozumí veterinární lékař pověřený příslušným ústředním orgánem členského státu; 

e) „odesílající zemí“ rozumí členský stát, ze kterého je čerstvé maso odesíláno do jiného členského státu; 

f) „zemí určení“ rozumí členský stát, do kterého je odesíláno čerstvé maso pocházející z jiného členského státu. 

Článek 3 

 

    1. Každý členský stát zajistí, aby bylo z jeho území na území jiného členského státu odesíláno pouze takové čerstvé maso, které splňuje, aniž je dotčen článek 8, tyto požadavky: 

a) pochází z jatek, které byly schváleny a jsou pod dohledem v souladu s čl. 4 odst. 1; 

b) v případě dělení na menší kusy než čtvrtě uvedené v čl. 6 odst. 1 části A písm. a) bylo bouráno v bourárně, která byla schválena a je pod dohledem v souladu s čl. 4 odst. 1; 

c) pochází z poraženého zvířete vyšetřeného před porážkou úředním veterinárním lékařem v souladu s kapitolou IV přílohy I a zvíře bylo shledáno zdravé; 

d) bylo ošetřeno za vyhovujících hygienických podmínek v souladu s kapitolou V přílohy I; 

e) bylo vyšetřeno úředním veterinárním lékařem po porážce v souladu s kapitolou VI přílohy I a nevykázalo žádné změny kromě traumatických změn vzniklých těsně před porážkou nebo a některých lokálních malformací či změn, u kterých však musí být prokázáno, v případě potřeby příslušnými laboratorními zkouškami, že jatečné tělo a droby nejsou v jejich důsledku nezpůsobilé k lidské spotřebě nebo nebezpečné lidskému zdraví; 

f) je orazítkováno v souladu s kapitolou VII přílohy I; 

g) je během přepravy do země určení provázeno osvědčením o zdravotní nezávadnosti v souladu s kapitolou VIII přílohy I; 

h) v souladu s kapitolou IX přílohy I je po vyšetření po porážce skladováno za vyhovujících hygienických podmínek na jatkách a v bourárnách schválených a pod dohledem v souladu s čl. 4 odst. 1 nebo ve chladírenských skladech schválených a pod dohledem ve smyslu čl. 4 odst. 4; 

i) v souladu s kapitolou X přílohy I je přepravováno do země určení za vyhovujících hygienických podmínek. 

    2. Při vyšetření po porážce uvedené v odst. 1 písm. e) mohou úřednímu veterinárnímu lékaři napomáhat ve zcela materiálních záležitostech asistenti vyškolení zvlášť pro tento účel. 

    Komise může po konzultaci s členskými státy stanovit prováděcí pravidla pro tuto pomoc. 

    3. Z obchodu uvnitř Společenství jsou vyloučeny: 

a) čerstvé maso z kanců a z kryptorchidních prasat; 

b) čerstvé maso ošetřené přírodními nebo umělými barvivy, s výjimkou barvy pro razítkování uvedené v kapitole VII přílohy I; 

c) čerstvé maso pocházející ze zvířat, u kterých byla po porážce zjištěna buď jakákoli forma tuberkulózy, nebo přítomnost jednoho nebo více živých nebo mrtvých boubelů; 

d) části jatečných těl nebo drobů, které vykazují traumatické změny vzniklé těsně před porážkou nebo malformace či změny uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. e); 

e) krev, která byla chemicky upravována za účelem zabránění srážení. 

Článek 4 

 

    1. Příslušný ústřední orgán členského státu, na jehož území se nacházejí jatky nebo bourárna, zajistí, aby byla schválení uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b) poskytována pouze tehdy, jsou-li dodržována ustanovení kapitol I, II a III přílohy I. 

    Příslušný ústřední orgán zajistí, aby dodržování těchto ustanovení stále kontroloval úřední veterinární lékař; zajistí také odnětí schválení, nejsou-li tato ustanovení dodržována. 

    2. Všechny schválené jatky a bourárny se zapisují na zvláštní seznamy a každým jatkám a bourárně bude přiděleno číslo veterinárního schválení. Každý členský stát předá seznamy schválených jatek a bouráren na svém území a jejich čísla veterinárního schválení ostatním členským státům a Komisi a oznámí jim případné odnětí takového schválení. 

    3. Má-li členský stát za to, že některé jatky nebo bourárna v jiném členském státě nedodržují předpisy, na něž je vázáno schválení, uvědomí o tom příslušný ústřední orgán uvedeného státu. Ten přijme nezbytná opatření a sdělí příslušnému ústřednímu orgánu druhého členského státu své rozhodnutí a důvody, jež k němu vedly. 

    Domnívá-li se tento druhý členský stát, že tato opatření nebyly učiněna nebo nejsou dostatečná, může se obrátit na Komisi, která požádá o posudek jednoho nebo více veterinárních znalců. Shledá-li Komise na základě jejich posudků, že předpisy, na něž je vázáno schválení, nejsou dodržovány, oprávní členské státy k předběžnému zákazu vstupu čerstvého masa pocházejícího z takových jatek nebo bourárny na jejich území. 

    Na žádost členského státu odpovědného za schválení odvolá Komise toto zmocnění poté, co jeden nebo více veterinárních znalců vydají nový posudek a Komise shledá, že schválení je opět oprávněné. 

    Veterinární znalci musejí být příslušníky jiných členských států nežli těch, jichž se spor týká. 

    Komise stanoví po konzultaci s členskými státy obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci, zejména ve věci jmenování veterinárních znalců a postupu pro vypracovávání jejich posudků. 

    4. I chladírenské sklady, které se nacházejí mimo jatky, jsou se zřetelem na skladování čerstvého masa pod dohled úředního veterinárního lékaře. 

    Příslušný ústřední orgán členského státu, na jehož území se chladírenský sklad nachází, odpovídá za schválení tohoto skladu a za případné odnětí tohoto schválení se zřetelem na skladování čerstvého masa. 

Článek 5 

 

    1. Aniž jsou dotčeny pravomoci vyplývající z čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce druhé věty, může členský stát zakázat uvádění čerstvého masa na trh na svém území, pokud: 

a) hygienická kontrola v zemi určení prokáže, že je nevhodné pro lidskou spotřebu, 

    nebo

 

b) nebyl dodržen článek 3. 

    2. Rozhodnutí přijatá na základě odstavce 1 musí na žádost odesílatele nebo jeho zástupce obsahovat oprávnění ke zpětnému vývozu zvířat, není-li to v rozporu se zdravotními hledisky. 

    3. Tato rozhodnutí musí být sdělena odesílateli nebo jeho zástupci a odůvodněna. Odůvodněná rozhodnutí musí být na vyžádání sdělena bezodkladně v písemné podobě s uvedením opravných prostředků na základě platných předpisů a forem a lhůt, v nichž musí být podány. 

    4. Zakládají-li se tato rozhodnutí založena na zjištění infekční choroby, změny nebezpečné pro lidské zdraví nebo na hrubém porušení této směrnice, budou rovněž oznámena i s odůvodněním příslušnému ústřednímu orgánu odesílající země. 

Článek 6 

 

    1. Aniž je dotčen čl. 3 odst. 3 a až do vstupu v platnost případných předpisů Evropského hospodářského společenství se tato směrnice nedotýká předpisů členských států, 

A. které zakazují nebo omezují vstup těchto produktů na svá území: 

a) částí jatečných těl jiných než: 

 

1. v případě skotu 

— jatečných půlí a čtvrtí; 

2. v případě prasat 

— jatečných půlí a čtvrtí; 

— celých kýt na kosti; 

— celých plecí na kosti; 

— dorzolumbálních oblastí na kosti; 

— tuku; 

— hrudí. 

Kusy zmíněné v posledních třech odrážkách musí vážit alespoň 3 kg; 

b) drobů oddělených od jatečného těla; 

c) čerstvého masa z lichokopytníků; 

B. které se týkají podmínek pro schvalování chladírenských skladů uvedených v čl. 4 odst. 4 a případného odnětí tohoto schválení; 

C. které se týkají ošetření porážkových zvířat látkami, jako jsou antibiotika, estrogeny, thyreostatika nebo přípravky k tenderizaci masa, které by mohly zapříčinit, že spotřeba masa bude nebezpečná nebo škodlivá lidskému zdraví; 

D. které se týkají přidávání cizích látek k čerstvému masu a jeho ošetření ionizací nebo ultrafialovým zářením. 

    2. Tato směrnice se nedotýká právních předpisů členských států týkající se odhalení přítomnosti svalovců v čerstvém vepřovém mase. 

Článek 7 

 

    1. Tato směrnice se nedotýká opravných prostředků, které poskytují právní předpisy členských států proti rozhodnutím příslušných orgánů na základě této směrnice. 

    2. Každý členský stát poskytne odesílatelům, jejichž čerstvé maso se stalo předmětem opatření podle čl. 5 odst. 1, právo obdržet posudek veterinárního znalce. Každý členský stát zajistí, aby měli veterinární znalci možnost stanovit, zda byly splněny podmínky čl. 5 odst. 1, dříve, než příslušný orgán přijme jiná opatření, například k likvidaci masa. 

    Veterinární znalec musí být státním příslušníkem jiného členského státu, než je odesílající země nebo země určení. 

    Komise sestaví na návrh členských států seznam veterinárních znalců, kteří mohou být pověřeni vypracováním těchto posudků. Po konzultaci s členskými státy Komise stanoví obecná prováděcí pravidla, týkající se zejména postupu pro vypracovávání těchto posudků. 

Článek 8 

 

    1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 až 4, zůstávají veterinární předpisy členských států týkající se obchodu se živými zvířaty a čerstvým masem účinné až do zahájení používání případných právních předpisů přijatých v této oblasti Evropským hospodářským společenstvím. 

    2. Hrozí-li nebezpečí rozšiřování chorob zvířat v důsledku dovozu čerstvého masa na území některého členského státu pocházejícího z jiného členského státu, může dotyčný členský stát přijmout následující opatření: 

a) v případě propuknutí nákazy zvířat v tomto jiném členském státě dočasně zakázat nebo omezit dovoz čerstvého masa pocházejícího z napadených oblastí dotyčného členského státu; 

b) v případě většího rozšíření nákazy zvířat, nebo dojde-li k propuknutí nové vážné a nakažlivé choroby zvířat, dočasně zakázat nebo omezit dovoz tohoto masa z celého území tohoto státu. 

    3. Členský stát musí opatření přijatá na základě odstavce 2 sdělit ostatním členským státům a Komisi ve lhůtě deseti pracovních dnů s podrobným odůvodněním. 

    4. Má-li dotčený členský stát za to, že zákaz nebo omezení podle odstavce 2 není oprávněný, může se obrátit na Komisi, aby neprodleně zahájila porady. 

Článek 9 

 

    Nebude-li úprava dovozu čerstvého masa pocházejícího ze třetích zemí přijatá Společenstvím v používání ke dni provedení této směrnice a až do doby, kdy se začne používat, nesmějí být vnitrostátní předpisy týkající se dovozu produktů pocházejících z těchto zemí příznivější, než jsou předpisy o obchodu uvnitř Společenství. 

Článek 10 

 

    Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí a jejími přílohami do dvanácti měsíců od oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi. 

Článek 11 

 

    Tato směrnice je určena členským státům. 

V Lucemburku dne 26. června 1964. 

 

Za Radu 

 

předseda

 

C. HEGER 

 

Tento text není možno používat jako oficiálně schválený a parlamentem autorizovaný materiál. Při případných jednáních a právních úkonech je třeba jako podklad použít oficiální texty zákonů a vyhlášek otištěných ve Sbírce zákonů.
 

 

Elektronické knihy
nečekejte na pošťáka

Hledáte něco jiného?
stovky položek najdete v e-shopu

Chcete si uložit k tématu poznámku?

přihlaste se
- partneři -
OK
ANO   NE