2. Výživa a krmení zvěře

• dostatečná potravní nabídka
• druhová pestrost potravy
• kvalita potravy
• zdravotní nezávadnost potravy
• zdravotní stav zvěře
• roční období
• druh krmiva

• výživa zvěře – soubor pochodů, fyziologických a biochemických, příjem, trávení, vstřebávání a metabolismus živin potřebných k udržení všech životních funkcí
• živiny – chemicky definovatelné látky potřebné k výživě zvířat
             – látky nezbytné (esenciální aminokyseliny, vitamíny)
             – látky indiferentní (Si, Cr)

• sušina – je zbytek krmiva po vysušení, vzorek se suší do konstantní hmotnosti při teplotě 103 ± 2 °C.
• stravitelné živiny, koeficient stravitelnosti
• stanovení živin:
  1. chemickou analýzou
  2. biologickými pokusy
  3. výpočtem

• sacharidy – škrob, cukr, celulóza
• BNLV – suma cukrů, škroby a organické kyseliny
• vláknina – není přesně chemicky definovatelná látka, je to směs celulózy, hemicelulózy, ligninu, kutinu, křemičitanů,
  1. zabezpečuje mechanické nasycení zvířat
  2. podporuje peristaltiku střev a motoriku bachoru
  3. limituje příjem krmiva
  4. limituje stravitelnost krmiva

• kyselina mléčná
• kyselina octová
• kyselina propionová
• kyselina mravenčí
• kyselina máselná
• jsou produkovány mikroflórou bachoru
• využití jako zdrojů energie u přežvýkavců ze 70 %

• tuky jsou pohotovým zdrojem energie
• z bílkovin jsou nejdůležitější esenciální aminokyseliny – pro organismus jsou nepostradatelné a syntetizují se pouze v omezeném množství (přežvýkavci jsou schopní prostřednictvím syntézy plně pokrýt potřebu esenciálních aminokyselin)

• Ca (vápník) – nejvíce zastoupený prvek v živočišném organismu (kosti), zdroj krmný vápenec
• P (fosfor) – součástí buněk, dikalcium fosfát, poměr Ca:P – optimální 2:1
• Na (sodík) – udržení acidobazické rovnováhy, nadměrný příjem průjmy, zdroj NaCl, nedostatek snižuje žravost zvířat, intenzitu růstu, narušuje plodnost
• K (draslík) – ovlivňuje acidobazickou rovnováhu a osmotický tlak v buňkách, nedostatek – nechutenství, poruchy srdeční činnosti
• Mg (hořčík) – nedostatek může vést k pastevní tetanii – křeče, apatie, svalový třes, zdroj síran hořečnatý
• S (síra) – součást sirných AMK, zdroje sírany
• Fe (železo) – krvetvorba, bílkovinné přenašeče
• Cu (měď) – krvetvorný prvek, součást enzymů
• I (jód) – součástí hormonu štítné žlázy,
• Se (selen) – antioxidační účinky, ochrana buněk

Vitamíny

• vitamín A (retinol) – ochrana epitelů před rohovatěním a protiinfekční funkce, provitamín β-karoten
• vitamín D – vliv na distribuci vápníku a fosforu v těle
• vitamín E – antioxidační činidlo
• vitamín C není pro zvěř (kromě srnčí) vitamínem, k syntéze dochází v játrech

 

• probiotika – jsou látky nebo mikroorganismy, které po požití přispívají k vytvoření příznivé mikrobiální populace v trávicím traktu
• prebiotika – většinou cukry, které pozitivně regulují střevní mikroflóru

• přežvýkavci nejlépe tráví vlákninu – pomocí celulolytických organismů
• stavba složeného žaludku:
  bachor – největší, sliznice je tvořena lístkovými papilami (klky), jejich velikost a množství se mění v závislosti na délce světelného dne (v zimě má bachor pouze 1/3 objem oproti letnímu období a plochu 10–15%)
  čepec – hromadí se zde potrava rozmělněná přežvykováním
  kniha – sliznice knihy vytváří podélné listy
  slez – vlastní žaludek přežvýkavců, stěna slezu je vystlána žlaznatou sliznicí, probíhá zde chemické trávení potravy
• tenké střevo – enzymatický rozklad natrávené potravy a vstřebávání živin
• tlusté střevo – resorpce vody, formování trusu

• několik cyklů za den (různé podle druhu zvěře)

• objemná
• jadrná
• dužnatá
• minerální
• medicinální

• vědecky zjištěná denní potřeba živin pro jednotlivé druhy zvěře s ohledem na roční období, jejich živou hmotnost a stáří
• je to množství krmiva, které zvěř potřebuje, aby se mechanicky nasytila
• množství krmiv a dobu přikrmování je třeba uzpůsobit podle místních podmínek
• i začátek přikrmování je nutné přizpůsobit podle místních podmínek

• základní složka krmných dávek všech přežvýkavců
• mají nízkou koncentraci živin a poměrně vysoký obsah vlákniny
• všechny druhy trav a bylin – čerstvé, sušené i konzervované
• listy a letorosty stromů a keřů
• v letní období jsou přijímána prostřednictví pastvy
• v zimním období jsou přijímána v sušené nebo konzervované podobě
• obsah sušiny v takovýchto krmivech musí být na 85 %, pokud je menší dochází k zaplísnění krmiva (plísně a houby)
• zaplísněné krmivo zvěř nepřijímá a může způsobit vážné zdravotní potíže
• sklizeň a příprava objemných krmiv musí být v optimální vegetační fázi (vegetační zralosti), trávy před metáním, byliny před květem, letnina nejlépe v červnu
• nevhodné je zkrmování samotných sen z monokulturních porostů
• z vojtěškového sena zvěř vybírá pouze lístečky, tvrdé stonky zvěř nebere, živinově podobné jadrnému krmivu
• jetelové seno má vysoký obsah dusíkatých látek a malé množství vlákniny, při jeho zkrmování by se mělo vhodně kombinovat např. se senem z lučních porostů popř. monokulturních trav (jílek)
• kůra stromů – obsahuje třísloviny (tanin), lignin a pryskyřice, k zabránění škodám na lesních porostech okusem, ohryzem nebo loupáním je vhodné zejména v zimním a jarním období předkládat zvěři větve z ořezu ovocných stromů, klest z těžby
• v praxi se v lesních porostech zakládali tzv. okusové plochy – zastoupena lípa, jeřáb, osika, jíva

• konzervovaná krmiva, která se vyznačují nízkou hodnotou pH 3,6–5 vlivem vzniku organických kyselin zejména kys. mléčné
• výživná hodnota je ve srovnání z původní plodinou zpravidla nižší
• výsledná výživná hodnota závisí na:
  – druhu a silážovatelnosti píce
  – složení sušiny
  – dodržování technologického postupu

• Podle obsahu živin:
  – bílkovinné
  – polobílkovinné
  – glycidové
• Podle obsahu sušiny a použité technologie:
  – siláž z čerstvé píce (sušina 22–26 %)
  – siláž z částečně zavadlé píce (suš. 26–35 %)
  – siláž ze zavadlé píce (suš. 35–50 %) = SENÁŽ

• optimální vegetační stádium sklízené píce
• optimální obsah sušiny (zavadání max. 24–36 hod.)
• optimální délka řezanky
• dodržování technologického postupu
• používání účinných konzervačních přípravků
• vhodné silážní sklady popř. technologie (silážní vaky, obalované balíky)

• z obilovin nelze doporučit zkrmování pšenice,
• pšenice je charakteristická vysokým obsahem lepku, vytvoří v bachoru lepkavou obtížně stravitelnou hmotu
• ideální jsou obiloviny s vyšším obsahem vlákniny např. oves a ječmen
• luštěniny lze zkrmovat pouze omezené množství, protože v přirozeném stavu obsahují inhibiční látky, které blokují důležité trávicí enzymy
• olejniny – ve šrotovaném stavu popř. ve formě extrahovaného šrotu je nutné dávat pozor na to, aby nebyly žluklé
• sezamové pokrutiny
• lněné semeno – dietetické krmivo, příznivě působí na peristaltiku střev

• jedná se o kompletní doplňkové krmivo
• obsahující všechny komponenty včetně
• minerálních doplňků, obvykle bývají ve formě granulí popř. šrotu
• musí být zachována struktura granulovaného krmiva
• často dochází k rozpadu struktury granulátu
• při výrobě by se měla využívat vhodná pojiva např. melasa
• lze namíchat podle aktuálních potřeb zvěře

• vyznačují se vysokým obsahem vody a nízkou koncentrací živin, cenné zdroje vitamínů a minerálních látek
• řepy, mrkev, brambory, topinambur,
• vodnice, tuřín, kedlubny, zelí, ovocné plody, krmná kapusta a další
• využívají se převážně na podzim a v zimním období
• uskladnění ve sklepech a krechtech
• neměla by se zkrmovat zmrlá
• brambory je možné zkrmovat po celou zimu,
• v jarním období po naklíčení se pro zvěř
• stávají jedovaté díky alkaloidu solaninu
• řepy a mrkev jsou významným zdrojem β-karotenu

• potřeba minerálních látek se mění v závislosti na stáří, hmotnosti, fázi reprodukčního cyklu a ročním období
• důležité je celoroční předkládání soli
• pro doplnění P a Ca lze využít minerální lizy
• při příjmu mladé píce na jaře může dojít k methemoglobinémie – zvěř se vnitřně dusí

• využívá se na farmách a v oborách
• nutnost pořízení míchacího zařízení buď stacionárního (míchací stroj) nebo mobilního (krmný vůz)
• všechny komponenty krmné dávky se smíchají a předkládají zvěři na vhodných místech
• výhody: přesné dávkování
• nevýhody: lze jen velmi těžko využít ve volných honitbách, vysoká pořizovací cena zařízení