3.2 Distribuce a denzita kopytníků
Distribuce kopytníků v prostoru zkoumaného území není rovnoměrná. Pro výzkum potravní ekologie a zhodnocení impaktu zvěře na porosty má zásadní význam znalost její distribuce v prostoru a čase. Inventarizace stop na sněhové pokrývce nás informuje o využívání zájmového území zvěří v kritickém období, kdy konzumuje nejintenzivněji letorosty dřevin. Další metodou je hodnocení rozmístění zimního trusu v jarním období (viz metodika výše společně s potravní nabídkou). Na základě této informace můžeme vyhodnotit i denzity kopytníků daného území. K celkovému pohledu nám pomohou také myslivecké statistiky. Využívání prostoru zjišťujeme také pozorováním zvířat a hodnocením využívání porostů – podle okusů. Různé metody studia populačních hustot kopytníků jsou shrnuty v metodické příručce (Mayle et al. 2011).
Vliv na vegetaci
Sledování stop okusu umožňuje sestavit seznam poškozovaných, resp. konzumovaných rostlin. Neumožňuje však přesně určit jejich množství. Určit, který druh je původcem okusu bylinného patra při zastoupení více druhů kopytníků je možné jen odhadem. Z dřevin jsou okusovány letorosty do výše dané potravním chováním jednotlivých druhů. Dynamiku vlivu kopytníků na dřevinách hodnotíme inventarizací intenzity zimního a letního okusu. Kolik bylo zkonzumováno letorostů lze zjistit vyhodnocením poměru okousaných a neokousaných letorostů.
Vliv na vegetaci
Sledování stop okusu umožňuje sestavit seznam poškozovaných, resp. konzumovaných rostlin. Neumožňuje však přesně určit jejich množství. Určit, který druh je původcem okusu bylinného patra při zastoupení více druhů kopytníků je možné jen odhadem. Z dřevin jsou okusovány letorosty do výše dané potravním chováním jednotlivých druhů. Dynamiku vlivu kopytníků na dřevinách hodnotíme inventarizací intenzity zimního a letního okusu. Kolik bylo zkonzumováno letorostů lze zjistit vyhodnocením poměru okousaných a neokousaných letorostů.