Vzdělávání v oblasti
myslivosti a přírody
Vzdělávání v oblasti myslivosti a přírody

Vyhláška MŽP č. 45/2018 Sb.

45
VYHLÁŠKA
ze dne 15. března 2018
o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území



Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 17 odst. 4, § 38 odst. 7, § 38a odst. 8, § 39 odst. 2, § 40 odst. 7, § 42 odst. 2 a 5, § 45c odst. 1, § 45e odst. 7 a § 47 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 123/2017 Sb., (dále jen „zákon“):
 

§ 1

Tato vyhláška stanoví:

a) obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování,

b) obsah zásad péče o národní parky a postup jejich zpracování a projednání,

c) náležitosti a obsah záměru na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma,

d) členění ústředního seznamu, jeho obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování,

e) způsob označení zvláště chráněných území, smluvně chráněných území, smluvně chráněných památných stromů, vyhlášených evropsky významných lokalit, ptačích oblastí, památných stromů a hranic klidových území národních parků v terénu a

f) způsob označení zvláště chráněných území, smluvně chráněných území, smluvně chráněných památných stromů, vyhlášených evropsky významných lokalit, ptačích oblastí a památných stromů v mapových podkladech.

Obsah plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky a jejich ochranná pásma a o chráněné krajinné oblasti a postup jejich zpracování

(K § 38 odst. 7 zákona)


§ 2

(1) Plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky (dále jen „maloplošné zvláště chráněné území“) a jejich ochranná pásma obsahují:

a) základní údaje o zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,

b) charakteristiku maloplošného zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma zaměřenou na jeho přírodní poměry,

c) popis ekosystémů nebo jejich složek tvořících předměty ochrany maloplošného zvláště chráněného území a hodnocení jejich současného stavu a dosavadního vývoje z hlediska dlouhodobých cílů ochrany maloplošného zvláště chráněného území,

d) výčet a popis významných přirozených rušivých činitelů působících v maloplošném zvláště chráněném území a vyhodnocení jejich vlivu na předměty ochrany a na naplňování dlouhodobých cílů ochrany maloplošného zvláště chráněného území,

e) výčet a popis významných vlivů člověka působících v maloplošném zvláště chráněném území a vyhodnocení jejich vlivu na předměty ochrany a na naplňování dlouhodobých cílů ochrany maloplošného zvláště chráněného území,

f) zhodnocení dosavadní péče o předměty ochrany maloplošného zvláště chráněného území z hlediska naplňování jeho dlouhodobých cílů ochrany za předcházející plánovací období,

g) zhodnocení dosavadního naplňování funkcí ochranného pásma maloplošného zvláště chráněného území,

h) postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany maloplošného zvláště chráněného území za předcházející plánovací období,

i) zásady péče o ekosystémy nebo jejich složky tvořící předměty ochrany maloplošného zvláště chráněného území, včetně řešení střetů plynoucích z odlišných nároků jednotlivých složek ekosystémů na potřebnou péči z hlediska priorit a dlouhodobých cílů ochrany maloplošného zvláště chráněného území,

j) vymezení ploch s odlišnými způsoby péče (dále jen „dílčí plochy“); dílčí plochy se vymezují s ohledem na výskyt jednotlivých předmětů ochrany, dlouhodobé cíle jejich ochrany a odlišnosti ve způsobech péče na jednotlivých plochách,

k) zásady hospodářského, rekreačního, sportovního nebo jiného využívání maloplošného zvláště chráněného území, pokud je nebo by mohlo být k těmto činnostem využíváno a pokud mají vliv na stav nebo vývoj jeho předmětů ochrany nebo naplňování jeho dlouhodobých cílů ochrany,

l) přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení maloplošného zvláště chráněného území v terénu a

m) určení doby jejich platnosti.

(2) Plány péče o maloplošné zvláště chráněné území dále obsahují výčet, popis a umístění opatření, včetně návrhů preventivních opatření a předběžného orientačního vyčíslení očekávaných finančních nákladů vydávaných orgány ochrany přírody na realizaci těchto opatření.

(3) Plány péče o maloplošné zvláště chráněné území dále obsahují zásady péče a návrhy opatření o přírodní stanoviště nebo stanoviště druhů, včetně ptáků, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, pokud jsou s těmito územími v územním překryvu. To se týká přírodních stanovišť nebo stanovišť druhů, jejichž výskyt je lokalizován na území dotčeného maloplošného zvláště chráněného území.

(4) Plány péče o maloplošné zvláště chráněné území dále obsahují zásady péče a návrhy opatření o další významné ekosystémy nebo jejich složky, pokud se nacházejí na jejich území. Tyto zásady péče a návrhy opatření musí být přitom zpracovány takovým způsobem, aby při jejich realizaci nebylo ohroženo zachování nebo obnovení příznivého stavu předmětů ochrany předmětného maloplošného zvláště chráněného území a nebylo ohroženo naplňování jeho dlouhodobých cílů ochrany.


§ 3

(1) Plány péče o chráněné krajinné oblasti obsahují:

a) základní údaje o zvláště chráněných územích uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,

b) charakteristiku území chráněných krajinných oblastí zaměřenou na jejich přírodní poměry,

c) popis a vyhodnocení stavu a vývoje krajiny, včetně krajinného rázu a jejích přírodních funkcí (zejména ekologické stability a migrační prostupnosti), z hlediska naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,

d) popis a vyhodnocení stavu a vývoje ekosystémů a jejich složek, které jsou v rámci chráněné krajinné oblasti jedinečné, reprezentativní nebo zachovalé z hlediska ochrany přírody a krajiny nebo jsou významné pro biologickou rozmanitost (dále jen „přírodní hodnoty oblasti“), z hlediska naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,

e) zhodnocení dosavadní péče o předměty ochrany chráněných krajinných oblastí zajišťované orgány ochrany přírody, zejména vyhodnocení dosavadní péče o krajinu a přírodní hodnoty oblasti na území chráněných krajinných oblastí z hlediska naplňování dlouhodobých cílů ochrany za předcházející plánovací období,

f) zhodnocení účinnosti navržených zásad využívání území v předchozím plánu péče z hlediska naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,

g) výčet a popis významných přírodních činitelů a vlivů člověka působících na předměty ochrany chráněných krajinných oblastí a vyhodnocení jejich dopadů na naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,

h) postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,

i) zásady hospodářského využívání území směřující k zachování nebo zlepšení stavu krajiny a přírodních hodnot oblasti na území chráněných krajinných oblastí,

j) zásady rekreačního, sportovního nebo jiného využívání území chráněných krajinných oblastí, pokud jsou nebo by mohla být území chráněných krajinných oblastí k těmto činnostem využívána a pokud by přitom hrozilo poškození jejich předmětů ochrany,

k) návrhy rámcových opatření prováděných orgány ochrany přírody za účelem naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,

l) přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení chráněných krajinných oblastí v terénu a přehled potřeb budování a údržby návštěvnické infrastruktury nezbytné pro zachování stavu předmětů ochrany chráněných krajinných oblastí a

m) určení doby jejich platnosti.

(2) Plány péče o chráněné krajinné oblasti dále obsahují zásady péče o přírodní stanoviště nebo stanoviště druhů, včetně ptáků, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, se kterými jsou tato území v územním překryvu. To se týká přírodních stanovišť nebo stanovišť druhů, jejichž výskyt je lokalizován na území dotčených chráněných krajinných oblastí.


§ 4

(1) Plány péče dále obsahují určení rozsahu a způsobu sledování stavu a vývoje předmětů ochrany zvláště chráněných území.

(2) Plány péče dále obsahují návrhy na vědecko-výzkumné a osvětové využití zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem.

(3) Plány péče o zvláště chráněná území rovněž obsahují mapové přílohy. Základní mapovou přílohou plánů péče o maloplošné zvláště chráněné území je mapa dílčích ploch, která obsahuje prostorové rozdělení území na dílčí plochy. Jako dílčí plochy na lesních pozemcích se použijí platné jednotky prostorového rozdělení lesa, pokud je má orgán ochrany přírody k dispozici. Závazným výchozím mapovým podkladem pro mapu dílčích ploch je katastrální mapa1), Ortofoto České republiky nebo lesnická mapa obrysová2), pro ostatní mapové přílohy plánů péče je závazným výchozím podkladem rovněž Základní mapa České republiky1).


§ 5

(1) Plány péče o maloplošné zvláště chráněné území obsahují rovněž stanovení stupňů přirozenosti lesních porostů provedené podle zásad a postupem uvedenými v příloze č. 2 k této vyhlášce; stanovení stupňů přirozenosti v národních přírodních památkách a přírodních památkách se povinně provádí v případech, kdy lesní ekosystémy tvoří předměty ochrany těchto maloplošných zvláště chráněných území nebo v nich tvoří další významné ekosystémy podle § 2 odst. 4 této vyhlášky. Zjištěné stupně přirozenosti pro jednotlivé lesní porosty se uvedou v písemné podobě, jako součást jejich popisu a v podobě grafické, jako zákres barevně odlišených stupňů přirozenosti do mapy dílčích ploch. Lesní porosty nacházející se ve stavu samovolného vývoje se v popisu a mapách označí odlišně od ostatních. Způsob označení lesních porostů v mapách je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Plány péče o národní přírodní rezervace a přírodní rezervace dále obsahují tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb3) umístěných v lesních porostech zařazených do národních přírodních rezervací a přírodních rezervací, včetně orientačních zákresů jejich umístění do mapy dílčích ploch. Tabulkové přehledy těžeb obsahují slovní popis jejich plošného rozsahu, maximální výše intenzity zásahu uvedené v procentech zásoby a cíle, který má být jejich provedením dosažen, nebo sdělení, že se v těchto lesních porostech žádné úmyslné těžby neumisťují, a slovní popis způsobu a podmínek zalesnění ploch po těžbě, zejména určení plošného rozsahu umělé obnovy a stanovení druhů dřevin a jejich podílů použitých při umělé obnově lesa. Údaje o obmýtí a době obnovní pro jednotlivé hospodářské soubory se v plánech péče o národní přírodní rezervace nebo přírodní rezervace neuvádějí.

(3) Plány péče o chráněné krajinné oblasti dále obsahují údaje o obmýtí a době obnovní pro jednotlivé hospodářské soubory, do kterých se zařazují lesní porosty v prvních zónách chráněných krajinných oblastí obhospodařované hospodářským způsobem pasečným, pokud se zároveň nejedná o lesní porosty v národních přírodních rezervacích nebo přírodních rezervacích anebo o lesy ochranné3).

§ 6

(1) Plány péče o zvláště chráněná území včetně příloh se zpracovávají v digitální podobě, v obecně převoditelných formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Součástí plánů péče o maloplošné zvláště chráněné území musí být též digitální grafické znázornění průběhu hranic dílčích ploch ve vektorovém formátu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.

§ 7

(1) Orgán ochrany přírody příslušný k zajištění zpracování plánu péče zahájí zpracování návrhu plánu péče nejméně jeden rok a u chráněných krajinných oblastí nejméně dva roky před ukončením platnosti dosavadního plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno nejméně půl roku a u chráněných krajinných oblastí nejméně jeden rok před ukončením platnosti dosavadního plánu péče. Po ukončení projednání návrhu plánu péče orgán ochrany přírody upraví návrh plánu péče v souladu s vypořádáním připomínek uvedeným v protokolu, kterým plán péče schválí.

(2) U nově vyhlašovaných maloplošných zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu plánu péče před vydáním oznámení záměru podle § 40 odst. 2 zákona tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno v tentýž den jako oznámení záměru podle § 40 odst. 2 zákona. Po ukončení projednání návrhu plánu péče orgán ochrany přírody upraví návrh plánu péče v souladu s vypořádáním připomínek uvedeným v protokolu, kterým plán péče schválí s platností ode dne nabytí účinnosti právního předpisu, kterým bylo nové zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo vyhlášeno.

(3) U nově vyhlašovaných chráněných krajinných oblastí zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče o chráněnou krajinnou oblast bylo předloženo k projednání nejdéle do jednoho roku po vyhlášení chráněné krajinné oblasti.

(4) V případě, že je potřeba schválený plán péče změnit, projedná orgán ochrany přírody navrženou změnu stejným postupem jako návrh plánu péče. Po ukončení projednání změny plánu péče orgán ochrany přírody upraví platný plán péče v souladu s vypořádáním připomínek ke změně plánu péče uvedeným v protokolu, kterým změnu plánu péče schválí.

Obsah zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování a projednání

(K § 38a odst. 8 zákona)


§ 8

(1) Zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma (dále jen „zásady péče“) obsahují:

a) základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,

b) charakteristiku národních parků a jejich ochranných pásem zaměřenou na jejich přírodní poměry,

c) popis ekosystémů nebo jejich složek tvořících předměty ochrany národních parků a vyhodnocení jejich současného stavu a dosavadního vývoje z hlediska naplňování cílů ochrany národních parků,

d) výčet a popis významných přirozených rušivých činitelů působících na území národních parků a vyhodnocení jejich vlivu na předměty ochrany a na naplňování cílů ochrany národních parků,

e) popis a zhodnocení významných vlivů člověka působících na předměty ochrany národních parků v současnosti i v minulosti,

f) výčet a popis vybraných pozemních komunikací tvořících základní cestní síť na území národních parků,

g) zhodnocení dosavadní péče o předměty ochrany národních parků včetně jejich vyhodnocení z hlediska naplňování cílů ochrany národních parků za předcházející plánovací období,

h) zhodnocení dosavadního naplňování funkcí ochranných pásem národních parků za předcházející plánovací období,

i) zhodnocení dosavadního naplňování dlouhodobých i střednědobých cílů ochrany národních parků za období platnosti předchozích zásad péče,

j) postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany národních parků a předpokládaný termín jejich dosažení,

k) stanovení střednědobých cílů pro jednotlivé předměty ochrany národních parků v podobě postupně navazujících rámcových opatření směřujících k naplnění jejich dlouhodobých cílů,

l) základní principy péče o předměty ochrany národních parků členěné podle zón ochrany přírody národních parků, včetně řešení střetů plynoucích z odlišných nároků jednotlivých složek ekosystémů na potřebnou péči z hlediska priorit a cílů ochrany národních parků,

m) základní principy péče o ekosystémy a jejich složky v ochranném pásmu, nezbytné pro zabezpečení národních parků před nepříznivými vlivy z okolí,

n) základní principy naplňování poslání národních parků ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji a šetrnému turistickému využívání, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národních parků,

o) výčet a popis nezbytného rozsahu a způsobu sledování stavu a vývoje předmětů ochrany národních parků a

p) určení doby jejich platnosti.

(2) Povinnou mapovou přílohou zásad péče je mapa základní cestní sítě na území národních parků. Závazným výchozím mapovým podkladem pro mapové přílohy zásad péče je Základní mapa České republiky1).

(3) Zásady péče dále obsahují návrhy na vědecko-výzkumné a osvětové využití národních parků a jejich ochranných pásem.

(4) Zásady péče dále obsahují zásady péče o druhy ptáků, které jsou předmětem ochrany ptačích oblastí, s nimiž jsou tato území v územním překryvu.

(5) V zásadách péče o národní parky a jejich ochranná pásma, které jsou v územním překryvu s evropsky významnými lokalitami nebo ptačími oblastmi, musí být návrhy základních principů péče zpracovány takovým způsobem, aby při jejich uplatňování nebylo ohroženo zachování nebo obnovení příznivého stavu přírodních stanovišť nebo druhů, včetně ptáků, které jsou předmětem ochrany těchto území a aby přitom nebyla narušena celistvost těchto území.


§ 9

(1) Zásady péče včetně příloh se zpracovávají v digitální podobě, v obecně převoditelných formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Orgán ochrany přírody příslušný k zajištění zpracování zásad péče zahájí zpracování návrhu zásad péče nejméně dva roky před ukončením platnosti dosavadních zásad péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem zásad péče bylo vydáno nejméně jeden rok před ukončením platnosti dosavadních zásad péče.

(3) V případě, že dojde k projednání a schválení nových zásad péče před koncem platnosti dosavadních zásad péče, končí platnost dosavadních zásad péče posledním dnem roku, ve kterém došlo ke schválení nových zásad péče. Platnost nově projednaných a schválených zásad péče začíná dnem následujícím. Orgán ochrany přírody může na základě projednání stanovit při schválení zásad péče i jiný termín ukončení platnosti dosavadních zásad péče a počátku platnosti nových zásad péče.

(4) U nově vyhlašovaných národních parků zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu zásad péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem zásad péče o národní park bylo předloženo k projednání nejdéle do jednoho roku po vyhlášení národního parku.

(5) Změna zásad péče se projedná a schválí stejným postupem jako návrh zásad péče.


§ 10

Obsah a náležitosti záměrů na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma

(K § 40 odst. 7 zákona)

(1) Záměr na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území obsahuje:

a) název zvláště chráněného území, který u nově navrhovaných zvláště chráněných území nesmí být totožný s již existujícím názvem jiného zvláště chráněného území zapsaného v ústředním seznamu ochrany přírody (dále jen „ústřední seznam“); to se netýká již existujících zvláště chráněných území,

b) návrh kategorie zvláště chráněného území podle § 14 odst. 2 zákona,

c) určení předmětů ochrany a jejich popis,

d) uvedení dlouhodobých cílů ochrany zvláště chráněného území,

e) návrh bližších ochranných podmínek zvláště chráněného území,

f) přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených záměrem na vyhlášení nebo změnu maloplošného zvláště chráněného území, platný k datu oznámení záměru podle § 40 odst. 2 zákona, nebo přehled katastrálních území dotčených záměrem na vyhlášení nebo změnu národního parku nebo chráněné krajinné oblasti,

g) orientační výměru zvláště chráněného území,

h) základní principy péče o předměty ochrany, jedná-li se o národní parky nebo chráněné krajinné oblasti, a

i) odůvodnění záměru na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území.

(2) Záměr na vyhlášení nebo změnu ochranného pásma zvláště chráněného území obsahuje:

a) název a kategorii zvláště chráněného území, pro které se ochranné pásmo vyhlašuje nebo mění,

b) návrh vymezení činností a zásahů, které mají být v ochranném pásmu vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, pokud jsou navrhovány,

c) přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených záměrem na vyhlášení nebo změnu ochranného pásma maloplošného zvláště chráněného území, platný k datu oznámení záměru podle § 40 odst. 2 nebo 3 zákona, nebo přehled katastrálních území dotčených záměrem na vyhlášení nebo změnu ochranného pásma národního parku,

d) orientační výměru navrhovaného ochranného pásma zvláště chráněného území a

e) odůvodnění záměru na vyhlášení nebo změnu ochranného pásma zvláště chráněného území.

(3) Záměr na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území má tyto náležitosti:

a) dokumentace navrhovaného zvláště chráněného území nebo ochranného pásma, jejíž obsah je uveden v odstavcích 1 a 2,

b) kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic navrhovaného nebo měněného zvláště chráněného území nebo ochranného pásma; má-li tvořit součást maloplošného zvláště chráněného území podpovrchové důlní dílo, které svým průmětem přesahuje jeho hranice vymezené na povrchu, je náležitostí záměru rovněž plán tohoto podpovrchového důlního díla v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální1) a

c) kopie Základní mapy České republiky1) vhodného měřítka s orientačním zákresem hranic zvláště chráněného území nebo ochranného pásma.

(4) Záměry podle odstavců 1 a 2, včetně jejich oznámení, se sloučí v případě, že vyhlašování nebo změna zvláště chráněného území probíhá současně s vyhlašováním nebo změnou jeho ochranného pásma.

(5) Záměr musí být vyhotoven v listinné podobě i v digitální podobě v obecně převoditelných formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce. Součástí záměru musí být též digitální grafické znázornění průběhu hranice navrhovaného zvláště chráněného území nebo ochranného pásma ve vektorovém formátu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.


§ 11

Členění ústředního seznamu, jeho obsah a náležitosti

(K § 42 odst. 2 zákona)

(1) Ústřední seznam zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové určení a dokumentaci zvláště chráněných území včetně jejich ochranných pásem, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů včetně jejich ochranných pásem a dále smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů zřízených podle § 39 zákona, nacházejících se na území České republiky.

(2) Jednotlivá zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality, památné stromy, smluvně chráněná území a smluvně chráněné památné stromy tvoří objekty ústředního seznamu. Jednotlivé objekty ústředního seznamu jsou pro potřeby evidence a identifikace označeny jednoznačným a nezaměnitelným evidenčním číslem, pro evidenci a identifikaci památných stromů a smluvně chráněných památných stromů se používá samostatná číselná řada evidenčních čísel.

(3) Ústřední seznam je tvořen Sbírkou listin ústředního seznamu (dále jen „sbírka listin“), ve které jsou v listinné nebo v digitální podobě uloženy dokumenty vztahující se k objektům ústředního seznamu, a Registrem objektů ústředního seznamu (dále jen „registr objektů“), ve kterém jsou v digitální podobě uloženy vybrané údaje o objektech ústředního seznamu.

Výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu

(K § 42 odst. 2 zákona)


§ 12

(1) Sbírka listin je samostatně a nezávisle vedený soubor dokumentů, který tvoří složky trvale udržované provozovatelem ústředního seznamu, přičemž každá složka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu.

(2) Do složek objektů ústředního seznamu se ve sbírce listin zařazují

a) dokumenty dokládající vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, vymezení ptačí oblasti, zařazení evropsky významné lokality do národního seznamu a vyhlášení evropsky významné lokality a dále dokumenty dokládající změnu nebo zrušení ochrany těchto území,

b) dokumenty dokládající vymezení nebo změny zón ochrany přírody národních parků nebo chráněných krajinných oblastí a dokumenty dokládající změnu nebo zrušení zón ochrany přírody těchto území,

c) pravomocná rozhodnutí, kterými byly vyhlášeny památné stromy, nebo kterými bylo jejich vyhlášení změněno nebo zrušeno,

d) smlouvy, na základě kterých byla podle § 39 zákona území prohlášena za chráněná nebo stromy za památné a doklady o provedení zápisu věcného břemene o takto zřízené ochraně do katastru nemovitostí, dokumenty o zrušení smluvně chráněného území nebo smluvně chráněného památného stromu,

e) opatření obecné povahy, kterými se stanoví klidová území národních parků,

f) opatření obecné povahy, kterými se stanoví omezení nebo zákaz vstupu z důvodů ochrany přírody podle § 64 zákona,

g) schválené plány péče a jejich změny, schválené zásady péče a jejich změny a zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti a jejich změny,

h) dokumenty obsahující údaje o vymezení a poloze objektu ústředního seznamu, zpracované v souladu s jejich zřizovacími dokumenty, například záznamy podrobného měření změn4), vyhotovené za účelem zjištění polohy hranic zvláště chráněného území, a geometrické plány,

i) ostatní opatření obecné povahy, pravomocná rozhodnutí, závazná stanoviska a veřejnoprávní smlouvy vztahující se k objektům ústředního seznamu,

j) odborné mapové podklady vztahující se k objektům ústředního seznamu,

k) inventarizační průzkumy a další odborná dokumentace vztahující se k objektům ústředního seznamu,

l) fotodokumentace vztahující se k objektům ústředního seznamu,

m) dokumentace opatření a zásahů provedených podle plánů péče a jejich výsledků a

n) další dokumenty související s vyhlášením, změnou nebo se zrušením objektů ústředního seznamu nebo související se zajištěním jejich ochrany nebo péče o ně.

(3) Složky s dokumenty o zrušených objektech ústředního seznamu se ve sbírce listin uchovávají trvale.


§ 13

(1) Orgány ochrany přírody předávají provozovateli ústředního seznamu právní předpisy, opatření obecné povahy, pravomocná rozhodnutí, smlouvy, zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, zásady péče a plány péče, uvedené v § 12 odst. 2 písm. a) až g), do 30 dnů ode dne platnosti právního předpisu, nabytí účinnosti opatření obecné povahy, od podpisu smlouvy o ochraně území nebo památného stromu, nabytí právní moci rozhodnutí, schválení zásad péče nebo plánu péče nebo jejich změny nebo zveřejnění souhrnu doporučených opatření nebo jeho změny pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast na portálu veřejné správy. Doklady o provedení zápisu nebo výmazu věcného břemene o ochraně území nebo památného stromu do katastru nemovitostí předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejich platnosti nebo ukončení jejich platnosti. Provozovatel ústředního seznamu uloží dokumenty do sbírky listin do 15 dnů ode dne jejich obdržení.

(2) Dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 12 odst. 2 písm. h) předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejího převzetí. Ostatní dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 12 odst. 2 písm. i) až n) předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu k uložení do sbírky listin, jedná-li se o dokumenty dlouhodobého významu pro objekt ústředního seznamu nebo nezanedbatelné dokumentační hodnoty. Provozovatel ústředního seznamu uloží převzaté dokumenty do sbírky listin do 30 dnů ode dne jejich obdržení.

(3) Dokumenty uvedené v § 12 odst. 2 předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu k uložení do sbírky listin v listinné podobě v originále nebo v podobě reprografických kopií listin, ověřených podle jiných právních předpisů5) nebo výstupů z autorizované konverze dokumentů do listinné podoby6). To se netýká právních předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů7), ve Věstníku právních předpisů kraje8) nebo Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy9), které se předávají do ústředního seznamu v podobě výtisku příslušné částky Sbírky zákonů, Věstníku právních předpisů kraje nebo Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy. Zároveň se všechny dokumenty předávají též v digitální podobě v obecně převoditelných formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.


§ 14

Způsob a podmínky nakládání s dokumenty v ústředním seznamu

(K § 42 odst. 2 zákona)

(1) Podkladem pro zápis objektu do ústředního seznamu je úplný soubor dokumentů uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce. Soubor dokumentů zašle orgán ochrany přírody, který ochranu vyhlásil, provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne platnosti právního dokumentu, kterým se ochrana vyhlašuje. U národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit zasílá soubor dokumentů Ministerstvo životního prostředí.

(2) Provozovatel ústředního seznamu přidělí objektům ústředního seznamu do 15 dnů ode dne doručení úplného souboru dokumentů podle přílohy č. 5 k této vyhlášce evidenční číslo. Přidělení evidenčního čísla novému objektu doloží provozovatel ústředního seznamu písemným záznamem, jehož originál uloží do složky objektu ve sbírce listin. Zároveň tuto skutečnost oznámí orgánu ochrany přírody, který objekt vyhlásil; u národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit oznámí tuto skutečnost Ministerstvu životního prostředí. Ode dne přidělení evidenčního čísla je objekt zapsán v ústředním seznamu.


§ 15

Způsob a podmínky nakládání s daty v ústředním seznamu

(K § 42 odst. 2 zákona)

(1) Registr objektů je samostatně a nezávisle vedená databáze, kterou tvoří položky trvale udržované provozovatelem ústředního seznamu, přičemž každá položka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu. Registr objektů obsahuje údaje o objektech ústředního seznamu uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce. Podkladem pro zápis údajů do registru objektů jsou dokumenty uložené ve sbírce listin. Zápis údajů do registru objektů provede provozovatel ústředního seznamu do 30 dnů ode dne uložení dokumentů ve sbírce listin.

(2) Údaje uložené v registru objektů jsou veřejně přístupné a provozovatel ústředního seznamu je zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak11).

(3) Položky s údaji o zrušených objektech ústředního seznamu se v registru objektů uchovávají trvale.

Způsob označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v terénu

(K § 17 odst. 4, § 39 odst. 2, § 42 odst. 5, § 45c odst. 1, § 45e odst. 7 a § 47 odst. 3 zákona)


§ 16

(1) K označení klidových území národních parků se používá tabulí s textem „klidové území národního parku“ a dále tabulí s textem obsahujícím informace o podmínkách pohybu osob v klidovém území (dále jen „informační tabule“); informační tabule musí být vyhotoveny v souladu s jednotlivými specifikacemi uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(2) K označení smluvně chráněných území se používá tabulí s textem „smluvně chráněné území“.

(3) K označení smluvně chráněných památných stromů se používá tabulí s textem „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“.

(4) K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se používá tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území a názvem příslušného zvláště chráněného území

(5) K označení přírodních rezervací a přírodních památek se používá tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území.

(6) K označení hranic národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a klidových území národních parků se dále používá pruhového značení.

(7) K označení evropsky významných lokalit se používá tabulí s textem „evropsky významná lokalita“.

(8) K označení ptačích oblastí se používá tabulí s textem „ptačí oblast“ a názvem příslušného území.

(9) K označení památných stromů se používá tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s textem „památný strom“ nebo „památné stromy“.


§ 17

(1) Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v terénu, včetně stanovení závazných rozměrů tabulí, jejich materiálu, odstínů barev, typu a rozměru písma a způsobu jejich výroby podle § 16, jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(2) Tabule označující zvláště chráněná území se umisťují na přístupové komunikace a jiná vhodná místa při hranicích těchto území tak, aby tím nebylo omezeno užívání dotčených nemovitostí. Tabule označující ptačí oblasti, evropsky významné lokality a smluvně chráněná území se umisťují podle potřeby na vhodných místech tak, aby tím nebylo omezeno užívání dotčených nemovitostí.

(3) Pruhové označení hranic podle § 16 odst. 6 se umisťuje na hraniční sloupky, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké, oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného. Sloupky se umisťují zejména na orientačně významné lomové body hranice zvláště chráněného území nebo klidového území národního parku. Obdobné označení se provádí na hraničních stromech, případně na jiných vhodných hraničních objektech. Pruhové označení hranic se v terénu umísťuje tak, aby odstup mezi jednotlivými značkami nepřekročil vzdálenost, při které by jedna značka od druhé nebyla při denním světle zřetelně viditelná. U zvláště chráněných území liniového charakteru se tento způsob značení použije přiměřeně podle místních podmínek. Pokud je zvláště chráněné území tvořeno pouze budovou nebo její částí, nebo podpovrchovým důlním dílem, pruhové označení hranic podle § 16 odst. 6 se nepoužije.

(4) Označení památných stromů nebo smluvně chráněných památných stromů, jejich skupin a stromořadí se umisťuje tak, aby nezpůsobilo poškození stromu.


§ 18

Způsob označení zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v mapových podkladech

(K § 39 odst. 2, § 42 odst. 5, § 45c odst. 1 a § 47 odst. 3 zákona)

(1) Hranice smluvně chráněných území se v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody označují plnou 1 mm silnou čarou modré barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „smluvně chráněné území“.

(2) Smluvně chráněné památné stromy se v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody označují plným kroužkem modré barvy, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“.

(3) Označení zvláště chráněných území v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody, se provádí takto:

a) hranice národních parků a chráněných krajinných oblastí se označují plnou 2 mm silnou čarou červené barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,

b) hranice zón národních parků se označují plnou 0,5 mm silnou čarou zelené barvy, s uvedením názvu zóny, podle § 18 odst. 1 zákona uvnitř segmentu zóny; pro přehlednost mohou být jednotlivé stupně ochrany zón zvýrazněny odlišnou šrafou stejné barvy,

c) hranice klidových území národních parků se označují přerušovanou 0,5 mm silnou čarou hnědé barvy, vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením slov „klidové území národního parku“ uvnitř plochy,

d) hranice zón chráněných krajinných oblastí se označují plnou 0,5 mm silnou čarou červené barvy, s uvedením stupně ochrany římskou číslicí uvnitř segmentu zóny; pro přehlednost mohou být jednotlivé stupně ochrany zón zvýrazněny odlišnou šrafou stejné barvy,

e) hranice národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek se označují plnou 1 mm silnou čarou červené barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy.

(4) Hranice evropsky významných lokalit se v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody označují plnou 1 mm silnou čarou fialové barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „evropsky významná lokalita“.

(5) Hranice ptačích oblastí se v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody označují plnou 2 mm silnou čarou fialové barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „ptačí oblast“.

(6) Památné stromy se v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody vyznačují plným kroužkem červené barvy, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „památný strom“ nebo „památné stromy“.


§ 19

Přechodná ustanovení

(1) Pro obsah plánů péče, které byly zpracované podle vyhlášky č. 64/2011 Sb., oznámené podle § 38 odst. 3 zákona přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a do dne nabytí účinnosti této vyhlášky neschválené, se použijí ustanovení vyhlášky č. 64/2011 Sb.

(2) Pro obsah záměrů na vyhlášení zvláště chráněného území nebo ochranného pásma zvláště chráněného území, které byly zpracované podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. a oznámené podle § 40 odst. 2 zákona přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí ustanovení vyhlášky č. 64/2011 Sb.

(3) Tabule označující zvláště chráněná území a památné stromy vyhotovené podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. a umístěné v terénu zůstávají v platnosti.

(4) Evidenční čísla existujících objektů zapsaných v ústředním seznamu podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. zůstávají v platnosti.
 

§ 20

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území, se zrušuje.
 

§ 21

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2018.

 



Ministr:

Mgr. Brabec v. r.



Tento text není možno používat jako oficiálně schválený a parlamentem autorizovaný materiál. Při případných jednáních a právních úkonech je třeba jako podklad použít oficiální texty zákonů a vyhlášek otištěných ve Sbírce zákonů.

Soubory ke stažení

Elektronické knihy
nečekejte na pošťáka

Hledáte něco jiného?
stovky položek najdete v e-shopu

Chcete si uložit k tématu poznámku?

přihlaste se
- partneři -
OK
ANO   NE