Vzdělávání v oblasti
myslivosti a přírody
Vzdělávání v oblasti myslivosti a přírody

3.5 Příklady využití metodik

Tělesná kondice
     Ve spolupráci s myslivci je při získávání bachorů možné získat celý výhoz a posoudit tak celkovou tělesnou kondici zvířat  porovnáním tělesné hmotnosti a hmotnosti tuku na pobřišnici a ledvinách (Heroldová et al. 2007). Vážit ledvinový tuk je třeba stejnou metodikou, aby byla zajištěna srovnatelnost výsledků, což tuto metodu do značné míry omezuje.
 

Úživnost prostředí v zimním období – odběr moči ze sněhu
     Alternativní způsob určení kvality prostředí a potravní nabídky může být zjištění korelace obsahu dusíku v trusu nebo v moči zvířat (Zhang a Zhang, 2012). Tito autoři se zabývali problematikou potravy jelena (Cervus elaphus) v severní Číně. Cílem práce bylo prokázat, že jelen ve zkoumané oblasti trpí nedostatkem kvalitní potravy a jeho početnost proto klesá. Tento stav a trend bylo možno odvrátit eventuálním přikrmováním zvířat v zimním období, kdy sněhová pokrývka snižuje dostupnost potravních zdrojů.
     K tomu, aby prokázali nedostatečnost potravní nabídky, využili spektroskopickou analýzu vzorků moči jelenů. Tyto vzorky sbírali ze sněhu.
 
     Použitá metodika se zdá jednoduchá: Nejdříve zmapovat potravní nabídku aspoň do úrovně % zastoupení keřového patra a toho, co je v potravní nabídce v zimě dostupné (byliny v podrostu lesa). Pak zaznamenat výšku sněhové pokrývky; její dynamika v průběhu zimy a délku jejího trvání. Přitom provádět na sněhu pokud možno pravidelně odběr moči (7–10 dní, 3 vzorky z jednoho jedince) v průběhu zimy (sledovat dynamiku obsahových látek – purinové deriváty by měly záporně korelovat s výškou sněhu). Minimální nároky byly stanoveny pokusem v chovu. Zjišťovány byly parametry (metabolizovatelná energie a stravitelná sušina). Ty byly nízké. Podle těchto chtěli autoři vysvětlit pokles populace nebo v budoucnosti zlepšení podmínek.
 
     Vztahy mezi potravní nabídkou, jejím složením, vlastnostmi zkoumaného prostředí a dalších faktorů je možné vyjádřit schématem.

 
 
     Tak byl vytvořen model závislosti potravní nabídky a dalších parametrů prostředí na výsledný vztah mezi zvěří a lesním prostředím. Důraz byl kladen na vztah mezi pěstováním lesa a kvalitou biotopu na příkladu srnčí zvěře a náchylnost mladých porostů k jejich poškozování touto zvěří.
     Pro hospodaření se zvěří a pěstování lesa musí být stanovena kritéria tak aby jejich vzájemný vztah byl v rovnováze (aby byl trvale udržitelný). Model představuje 11 parametrů (schéma). Konstantní faktory – parametry modelu jsou reliéf, expozice a nadmořská výška (m n. m.). Faktory potravní nabídky (PN) a lesního porostu se získávají vzorkováním. Jsou to pokryvnost bylinného patra (E1), pokryvnost bylinného patra bez podílu trav (E1-trávy), potravní nabídka dřevin (Dřeviny), a potravní nabídka zmlazení (DřZ). Faktory lesního porostu jsou: Zápoj lesního porostu (Zápoj), zápoj listnatých dřevin a modřínu (ZLM) a biotopy vhodné pro zvěř (BZ). Hustota a délka ekotonu (E) se odhaduje z porostních map.
     Z těchto parametrů jsou spočítány hlavní stanovištní charakteristiky jako je ochrana před nepřáteli (Ochrana-nepřítel) a ochrana před účinkem klimatu (Ochrana-klima), potravní nabídka (PN – léto; PN-zima) a vhodnost stanoviště. Z těchto faktorů lze usuzovat na kvalitu stanoviště a jeho odolnost vůči škodám zvěří v protikladu k jeho náchylnosti ke škodám zvěří.
     Ochrana před nepřáteli se odvozuje z typu stanoviště vhodného pro lovnou zvěř (BZ). Otevřené plochy jako louky a pastviny poskytují malou ochranu před nepřáteli, v houštinách je tato ochrana nejvyšší.  Ochrana před účinky klimatu byla odvozena ze stupně zápoje porostu (Zápoj, ZLM), stanoviště vhodného pro zvěř (BZ) a reliéfu povrchu.
     Stanoviště je prostor, ve kterém se srnčí zvěř ráda zdržuje. Je odvozen od biotopu vhodného pro zvěř, hustoty ekotonu, preferovaného reliéfu, expozice a nadmořské výšky.  Srnčí zvěř dává přednost hustému plášti ekotonu lesa, tyčovinám, či starším porostům, konvexně-konkávnímu (vlnovitému) reliéfu, který poskytuje dobrou ochranu před účinky klimatu. Severní expozice je preferována v letním období zatím co jihozápadní v zimě. Nadmořské výšky nad 1600 m v letním období a nad 1200m v zimním snižují hodnotu indexu stanoviště.
     Významným faktorem prostředí je potravní nabídka. Protože je srnec okusovač, vybírá si kvalitní potravu především z bylin, listů a výhonků dřevin. Tráva má pro srnce malou hodnotu a proto se hodnota potravní nabídky vypočítává ze stupně pokryvnosti bylinného patra bez trávy. Nabídka zimní potravy odpovídá nabídce dřevinné vegetace.
     Odolnost mladého lesa ke škodám odvozujeme od vztahu přitažlivosti stanoviště nezávisle na potravě, na nabídce potravy a podílu zmlazení lesa.
     Vzájemný vztah zvěř/les který je výslednicí výše uvedených vztahů mezi hodnotami lesního porostu a preferencí určité (v našem případě srnčí) zvěře naznačuje optimální lesnicko-lovecká opatření se vzájemnou a trvalou shodou.
 

Rychlá, orientační varianta rozboru potravy z obsahu bachoru
     Orientační metoda použitelná pro myslivce, veterináře a další, kteří mají možnost nahlédnout do bachoru ulovené nebo uhynulé zvěře. Příčinou úmrtí může být i nevhodná nebo nedostatečná potrava.
     Z obsahu bachoru se odebere vzorek z více částí tak, aby reprezentoval celý obsah bachoru.
     Vzorek se rozprostře na plochou mísu a zředí se vodou tak, aby potrava pokrývala více jak 75 % dna nádoby. Zastoupení jednotlivých složek se potom odhadne podle jejich pokryvnosti v % tak aby výsledkem bylo 100%. Příkladem je obsah bachoru muflona (Obr.).
 
Obsah bachoru muflona. Ukázka jednoduché analýzy potravy.
Vlevo kvalitní potrava s dominantní složkou z plodů jírovce (97 %), ostatní (trávy) 3%.
Vpravo – v obsahu bachoru jsou dominantní trávy (95 %), žaludy tvoří 5 %.

 
 
Variabilita potravy srnce (okusovače) v různých typech lesních porostů s různou potravní nabídkou. Složení potravy (analýzy trusu) vypovídá o úživnosti prostředí. V potravě dominují listnaté dřeviny (hnědě) a ostružník s maliníkem (modře). Tam, kde nemá dostatek preferovaných listnatých dřevin v potravní nabídce musí konzumovat jehličnaté dřeviny (tmavě zelená) a to zvláště v zimním období (Drahany, Jeseníky).
Potravní složky tak jak jsou kopytníky (všemi druhy) v potravní nabídce využívány (souhrn dat z potravních analýz) a jakou mají přibližnou metabolizovatelnou energii (D – dřeviny listnaté, T – traviny, R – Rubus, J – jehličnaté dřeviny, VM – borůvky, K – kapradiny, B – byliny, S – semena a plody.


Vztah mezi lesním prostředím (potravní nabídkou) a mysliveckým hospodařením (zazvěření v určitých populačních hustotách) má zásadní význam při vzniku škod na lesní obnově.
 
 
Zmlazení lesních porostů jak přirozenou obnovou, tak umělou výsadbou má jako potravní nabídka pro kopytníky a zvláště okusovače velký význam.
 

Starý lesní porost s minimální až žádnou potravní nabídkou pro kopytníky.
 

Starý lesní porost s bohatým podrostem bylinného patra.
 

Buková výsadba zabuřená ostružníkem, maliníkem, kopřivami a jinými bylinami poskytuje bohatou potravní nabídku.
 

Ekoton lesa s potravní nabídkou bylinného i keřového patra je preferovaným biotopem zvláště srnčí zvěře.
 

Porosty ostružníku jsou, zvláště pro okusovače významným a hodnotným zdrojem potravy a to i v zimním období.
 

Semena lesních dřevin, zvláště bukvice a žaludy jsou vyhledávaným zdrojem kvalitní potravy pro všechny kopytníky a hrají významnou roli ve vytvoření tukových zásob na dlouhé zimní období.

Potravní nabídka bylinného patra – odhadové, nedestruktivní stanovení
     Méně přesné určení potravní nabídky je nedestruktivní metodou. Odhadové stanovení procentuálního složení biomasy se užívá hlavně při analýze travinných společenstev. Odhadem se stanoví celková nadzemní biomasa na ploše 1 m². Potom se odhaduje procentuální zastoupení rostlin travinného typu (Poaceae, Cyperaceae, Juncaceae),  rostlin bylinného typu a polodřeviny s dřevinami. Procentuální zastoupení každé skupiny se dále rozděluje na jednotlivé druhy tak aby celková hodnota dala 100 %. Odhadnutá hmotnost celkové biomasy se potom rozpočte na jednotlivé skupiny, nebo druhy podle procentuálního zastoupení. Přípustná chyba je kolem 25 %. Správnost odhadu potvrdíme další metodou.

Potravní nabídka bylinného patra destruktivní metodou
     Biomasa se odebírá z 1 m².  Z vyznačených plošek je vegetace bylinného patra ostříhána u báze rostlin. Rostliny se rozdělí na hromádky: byliny, traviny, polodřeviny, dřeviny. Dále se potom hromádky dělí na biomasu jednotlivých druhů. Hromádky se zváží a celková hmotnost tvořila čerstvou biomasu rostlinné nabídky.
     Pro některé účely stačí celkovou biomasy rozdělit jenom do skupin: byliny, traviny, polodřeviny, dřeviny.
     Hmotnost biomasy zvážené se může porovnat s odhadnutou.

Elektronické knihy
nečekejte na pošťáka

Hledáte něco jiného?
stovky položek najdete v e-shopu

Chcete si uložit k tématu poznámku?

přihlaste se
- partneři -
OK
ANO   NE