10. Drobná zvěř v zemědělské krajině, význam, limitující faktory výskytu, možnosti zlepšování stavu
Drobná zvěř v minulosti patřila k pilířům české myslivosti a byla nedílnou součástí zemědělské krajiny. V důsledku změn provedených v krajině v minulém století (zcelování pozemků do bloků, nástup chemizace, používání mechanizace) došlo k razantnímu úbytku drobné zvěře v krajině a tento stav trvá i přes snahy o zlepšení na většině území až dodnes.
Význam drobné zvěře
Význam drobné zvěře
- přirozená součást agrárních ekosystémů
- podílí se na redukci polních plevelů a jejich semen
- podílí se na redukci hmyzích škůdců
- podílí se na biologické ochraně polních plodin
- součást potravního řetězce
- zvyšování druhové biodiverzity
Limitující faktory výskytu
- velké půdní bloky bez prvků krajinné zeleně
- nedostatek ekostabilizačních krajinných prvků
- nedostatek vody v krajině, snížení retence vody v krajině
- nedostatek rozptýlené zeleně v krajině
- snižování úrodnosti půdy
- snižování druhové pestrosti pěstovaných plodin
- nedostatek potravy v letních měsících po sklizni
- malý počet stanovišť pro planě rostoucí druhy rostlin
- nedostatek krytových a klidových možností
- vysoký predační tlak
- používání vysokorychlostní mechanizace při obhospodařování pozemků (vysečení hnízd, usmrcení zvěře v porostech)
- vliv počasí a teplot v době kladení mláďat
- částečná degenerace divokých chovů zejména bažanta vypouštěním uměle odchovaných jedinců
- snižování dočasné a trvalé vegetace v krajině
- dostatečný počet jedinců v dané lokalitě a populaci
- vysoká příbuznost jedinců a s tím spojené projevy (nízká životaschopnost mláďat)
- aplikace průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin
- antropogenní faktory
- turistika
- doprava
- fragmentace krajiny
Možnosti zlepšování současného stavu
Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013
Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013
- zlepšování životního prostředí a krajiny
- posílení biologické rozmanitosti
- zachování systému zemědělství a lesnictví s vysokou biologickou hodnotou
- realizace biopásů v rámci agroenvironmentálních opatření
Tvorba biopásů
Hospodaření na orné půdě s využitím moderních technologií a strojů např. širokozáběrové techniky způsobilo odstranění remízů a mezí, které by bránili využití těchto technologií. Použité přípravky na ochranu rostlin efektivně hubí škůdce těchto polních plodin a plevelné rostliny. Při sklizních se často pro urychlení využívá desikantů, které sklizeň výrazně urychlují. Zvěř žijící na těchto lokalitách přijde ve velice krátkém období o potravní zdroje, vodu, kryt apod. Dochází velmi často k úhynům a migraci za potravou. Za účelem zlepšení podmínek pro život v agrární krajině jsou podporována opatření směřující k napodobení původních příznivých podmínek prostřednictvím biopásů.
Význam biopásů
Hospodaření na orné půdě s využitím moderních technologií a strojů např. širokozáběrové techniky způsobilo odstranění remízů a mezí, které by bránili využití těchto technologií. Použité přípravky na ochranu rostlin efektivně hubí škůdce těchto polních plodin a plevelné rostliny. Při sklizních se často pro urychlení využívá desikantů, které sklizeň výrazně urychlují. Zvěř žijící na těchto lokalitách přijde ve velice krátkém období o potravní zdroje, vodu, kryt apod. Dochází velmi často k úhynům a migraci za potravou. Za účelem zlepšení podmínek pro život v agrární krajině jsou podporována opatření směřující k napodobení původních příznivých podmínek prostřednictvím biopásů.
Význam biopásů
- poskytují zvěři jadrné a objemové krmivo v průběhu celého roku
- zvyšují úživnost v honitbě
- zvyšují druhou biodiverzitu pěstovaných plodin v krajině
- zajišťují prostor pro hnízdění, klidové a krytové podmínky zvěře
Využití dotačních příspěvků ze státního rozpočtu na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření
- založení nebo údržba zvěřních políček pro drobnou zvěř max. 0,5 ha na 100 ha honitby, přičemž minimální výměra zakládaného zvěřního políčka je 0,1 ha a maximální 1 ha.
- zřizování napajedel pro zvěř v maximálním počtu 1 ks na 100 ha honitby
Políčka pro drobnou zvěř
- nejlépe se osvědčily směsky např. (oves, hrách, peluška, bob, kukuřice) a dužnatá krmiva (např. kapusta) v kombinaci s travními druhy a jetelovinami např. jílkem
- důležitá je předseťová příprava půdy a setí za využití přesných secích strojů
Budování trvalých a dočasných remízů
- trvalé remízy slouží především drobné zvěři, jako ukryt a plocha k nerušené reprodukci
- trvalé remízky lze, po dohodě s vlastníky pozemku, vysazovat na lokalitách, kde je problematické konvenční zemědělské hospodaření
- v oblastech, kde jsou zachovány remízy, je vhodné jejich stav zhodnotit a popřípadě remíz, který nevyhovuje krytovými, hnízdními ani potravními možnostmi upravit např. jeho druhové složení, věkovou skladbu či rozšířit jeho plochu
- remízy by měli být tvořeny plodonosnými dřevinami, členěnými na patro keřové a patro stromové, ze stromů jsou vhodné dub letní, dub zimní, jeřáb ptačí, hloh, javor babyka, jabloň lesní, hrušeň plánička, třešeň ptačí, habr obecný apod., součástí remízu by měli být i jehličnaté stromy např. borovice či smrku ztepilého
- patro by mělo být tvořené např. z trnky obecné, brslenu evropského, růže šípkové, střemchy hroznovité, janovce metlatého, ptačího zobu, maliníků, ostružiníků apod.
- tam, kde není možné vytvořit trvalý remíz, lze vytvořit dočasný remíz např. z porostu topinambur, porostu kukuřice nebo slunečnice
Úprava trvalých travních porostů
- zvyšování druhové pestrosti přísevem popř. přesevem vhodnými druhy trav a bylin
- likvidace agresivních plevelů mechanicky nebo chemickou cestou (bodová aplikace herbicidů)
- možnost sklizně těchto porostů na seno
Tvorba územních systémů ekologické stability
- územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu
- budování biokoridorů a biocenter, remízů, remízků, skupin a v neposlední řadě soliter které umožňují přirozenou migraci zvěře v krajině a zlepšují krytové a klidové podmínky pro zvěř