9. Nepůvodní druhy zvěře v ČR
V současné kulturní krajině se vyskytuje celá řada živočichů, kteří se u nás dříve nevyskytovali, ale dostali se na naše území vlivem působení člověka (záměrné vypouštění, úniky ze zajetí, doprava apod.) nebo samovolně přirozenou migrací. Tito živočichové bývají označování jako tzv. nepůvodní druhy. Z definice nepůvodního druhu vyplývá, že se jedná o živočichy nebo rostliny na úrovni druhu, podruhu popř. taxonu, které jsou rozšířeny mimo svůj přirozený dřívější nebo současný areál, na daném území je schopen přežít a následně se rozmnožovat.
Z hlediska mysliveckého hospodaření se tato problematika týká celé řady živočichů. Jejich výčet je uveden v zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášce č. 245/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V zákoně o myslivosti jsou tito introdukovaní živočichové rozděleni na savce a ptáky, které lze obhospodařovat lovem – savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), – ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris). Lov může provádět každý držitel loveckého lístku po splnění všech povinností vyplývajících ze zákona o myslivosti.
Mezi další introdukované druhy patří tchoř stepní (Mustela eversmannii), mýval severní (Procyon lotor), psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), norek americký (Mustela vison) a nutrie říční (Myocastor coypus). Lovit tyto živočichy může ze zákona o myslivosti pouze myslivecká stráž a myslivecký hospodář.
Problém introdukovaných druhů spočívá především v tom, že na našem území nemají přirozené nepřátele, působí citelné škody např. v lesním hospodářství a jedinou možností jejich regulace je lov popř. odchyt. Zda se daří resp. nedaří udržovat počty jednotlivých druhů „v mezích únosnosti“, uvádějí následující grafy.
Z hlediska mysliveckého hospodaření se tato problematika týká celé řady živočichů. Jejich výčet je uveden v zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášce č. 245/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V zákoně o myslivosti jsou tito introdukovaní živočichové rozděleni na savce a ptáky, které lze obhospodařovat lovem – savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), – ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris). Lov může provádět každý držitel loveckého lístku po splnění všech povinností vyplývajících ze zákona o myslivosti.
Mezi další introdukované druhy patří tchoř stepní (Mustela eversmannii), mýval severní (Procyon lotor), psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), norek americký (Mustela vison) a nutrie říční (Myocastor coypus). Lovit tyto živočichy může ze zákona o myslivosti pouze myslivecká stráž a myslivecký hospodář.
Problém introdukovaných druhů spočívá především v tom, že na našem území nemají přirozené nepřátele, působí citelné škody např. v lesním hospodářství a jedinou možností jejich regulace je lov popř. odchyt. Zda se daří resp. nedaří udržovat počty jednotlivých druhů „v mezích únosnosti“, uvádějí následující grafy.
Krocan divoký
Graf č. 1: Odlov a jarní kmenové stavy krocana divokého
Krocan divoký se v ČR chová převážně v oborách a bažantnicích. Jeho stavy jsou závislé především na uměle odchovaných a vypuštěných jedincích. Ve volné přírodě se obtížně rozmnožuje. Vylíhnuvší jedinci jsou velice citliví na chlad a vlhko a dochází k častým úhynům.
Perlička obecná
Graf č. 2: Odlov a jarní kmenové stavy perličky obecné
Perlička obecná se v ČR chová převážně v bažantnicích a oborách. Stavy perliček jsou závislé na uměle odchovaných a vypuštěných jedincích. Přirozený způsob chovu perliček je u nás velmi málo rozšířen z toho důvodu, že v myslivecké praxi byly perličky brány jen jako prostředek k zabezpečení chovů pernaté drobné zvěře. Jedná o druh, který je z větší části domestikován a nelze očekávat v přirozené reprodukci požadovaných výsledků.
V současné kulturní krajině se vyskytuje celá řada živočichů, kteří se u nás dříve nevyskytovali, ale dostali se na naše území vlivem působení člověka (záměrné vypouštění, úniky ze zajetí, doprava apod.) nebo samovolně přirozenou migrací. Tito živočichové bývají označování jako tzv. nepůvodní druhy. Z definice nepůvodního druhu vyplývá, že se jedná o živočichy nebo rostliny na úrovni druhu, podruhu popř. taxonu, které jsou rozšířeny mimo svůj přirozený dřívější nebo současný areál, na daném území je schopen přežít a následně se rozmnožovat.
Z hlediska mysliveckého hospodaření se tato problematika týká celé řady živočichů. Jejich výčet je uveden v zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášce č. 245/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V zákoně o myslivosti jsou tito introdukovaní živočichové rozděleni na savce a ptáky, které lze obhospodařovat lovem – savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), – ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris). Lov může provádět každý držitel loveckého lístku po splnění všech povinností vyplývajících ze zákona o myslivosti.
Mezi další introdukované druhy patří tchoř stepní (Mustela eversmannii), mýval severní (Procyon lotor), psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), norek americký (Mustela vison) a nutrie říční (Myocastor coypus). Lovit tyto živočichy může ze zákona o myslivosti pouze myslivecká stráž a myslivecký hospodář.
Problém introdukovaných druhů spočívá především v tom, že na našem území nemají přirozené nepřátele, působí citelné škody např. v lesním hospodářství a jedinou možností jejich regulace je lov popř. odchyt. Zda se daří resp. nedaří udržovat počty jednotlivých druhů „v mezích únosnosti“, uvádějí následující grafy.
Z hlediska mysliveckého hospodaření se tato problematika týká celé řady živočichů. Jejich výčet je uveden v zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášce č. 245/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V zákoně o myslivosti jsou tito introdukovaní živočichové rozděleni na savce a ptáky, které lze obhospodařovat lovem – savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), – ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris). Lov může provádět každý držitel loveckého lístku po splnění všech povinností vyplývajících ze zákona o myslivosti.
Mezi další introdukované druhy patří tchoř stepní (Mustela eversmannii), mýval severní (Procyon lotor), psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), norek americký (Mustela vison) a nutrie říční (Myocastor coypus). Lovit tyto živočichy může ze zákona o myslivosti pouze myslivecká stráž a myslivecký hospodář.
Problém introdukovaných druhů spočívá především v tom, že na našem území nemají přirozené nepřátele, působí citelné škody např. v lesním hospodářství a jedinou možností jejich regulace je lov popř. odchyt. Zda se daří resp. nedaří udržovat počty jednotlivých druhů „v mezích únosnosti“, uvádějí následující grafy.
Bažant obecný
Graf č. 3: Odlov a jarní kmenové stavy bažanta
Bažantí zvěř je v ČR chována v bažantnicích i ve volnosti. V současnosti jsou jarní kmenové stavy zhruba poloviční než v 70. letech. Souvisí to se změnami, které byly provedeny v krajině a také s ekonomickou náročností chovu. Výše odlovů závisí na zvěři odchované a vypuštěné z polodivokých případně krotkých chovů. Pro zvyšování početnosti divokých populací je třeba upravit vhodné biotopy a zintenzivnit lov predátorů.
Jelen sika japonský
Graf č. 4: Odlov a jarní kmenové stavy jelena siky
Na přelomu 19. a 20. století byl jelen sika vysazen v západních Čechách. První lokalitou byla obora Lipí u Manětína. Následně byl jelen sika dovezen i do obory Čemíny. Ve 40. letech minulého století byly porušeny oborní ploty a zvěř pronikla do okolních honiteb a postupně se rozšiřovala proti toku řeky Střely a Úterského potoka. V tehdejším Západočeském kraji tak vznikla dvě hlavní centra výskytu jelena siky, a to oblast bývalého LZ Manětín a bývalého LZ Konstantinovy Lázně. V roce 1975 byla zřízena chovatelská oblast jelena siky o výměře 30 270 ha, která se rozkládala v bývalém okrese Plzeň-sever. Normovaný stav jelena siky tehdy činil 400 ks. Cílem vytvoření oblasti bylo dosažení normovaných stavů při současném udržení vysoké chovatelské hodnoty populace (kvality trofejí) a zabránění rozšiřování zvěře mimo hranice této oblasti. Od tohoto data byly ovšem stavy siky postupně navyšovány, zamezit výskytu zvěře mimo oblast se také nedařilo. Později byla oblast chovu zrušena a v době vytvoření nových honiteb v roce 1993 již nebyly normované stavy jelena siky stanoveny.
Se stále rostoucím odstřelem tohoto druhu se však nedaří zastavit případně zpomalit jeho početních nárůst v honitbách.
Daněk evropský
Graf č. 5: Odlov a jarní kmenové stavy dančí zvěře
Stavy dančí zvěře vykazují v stoupající tendenci. Introdukovaní daňci jsou v současné době chováni převážně v oborách. Ve volnosti mohou působit značné škody především na lesních porostech. Vzhledem k tomu, že je podstatná část dančí zvěře chovaná v oborách, daří se početnost tohoto druhu úspěšně regulovat.
Jelenec běloocasý
Graf č. 6: Odlov a jarní kmenové stavy jelence běloocasého
Jelenec běloocasý se chová převážně v oborách. Do volnosti se dostal z oborních chovů. Stavy jelenců se daří úspěšně udržovat na únosné výši. Masivnějšímu rozšíření zřejmě brání potravní konkurence s ostatními volně žijícími druhy jelenovitých.
Kamzík horský
Graf č. 7: Odlov a jarní kmenové stavy kamzíka horského
Kamzík horský se vlně vyskytuje v Lužických horách a Jeseníkách. I přes velmi nízkou reprodukční schopnost se jeho stavy daří držet na dobré úrovni.
Koza bezoárová
Graf č. 8: Odlov a jarní kmenové stavy kozy bezoárové
Koza bezoárová je v současné době chována v Oboře Vřísek u České Lípy v počtu do 30 ks. Velkým problémem tohoto chovu je vysoký stupeň inbreedingu a velká úmrtnost mláďat.
Muflon
Graf č. 9: Odlov a jarní kmenové stavy mufloní zvěře
Mufloní zvěř je v současnosti chována z velké části v oborách. Díky tomu se stavy mufloní zvěře daří udržovat na únosné výši. Ve volnosti mufloní zvěř páchá značné škody okusem a ohryzem především na lesních porostech, což vede k talku vlastníků lesních pozemků na snížení počtu mufloní zvěře chované ve volnosti.
Králík divoký
Graf č. 10: Odlov a jarní kmenové stavy králíka divokého
Králík divoký se na našem území vyskytuje pouze ostrůvkovitě především v nižších polohách v minimálních počtech. Početnost populace byla v minulosti velmi silně zdecimována myxomatózou a morem a stavy zůstávají i nadále na velmi nízké úrovni.
Psík mývalovitý, mýval severní, norek severoamerický, ondatra pižmová, nutrie říční
Graf č. 11: Odlov a jarní kmenové stavy psíka mývalovitého
Graf č. 12: Odlov a jarní kmenové stavy mývala severního
Graf č. 13: Odlov a jarní kmenové stavy norka severoamerického
Graf č. 14: Odlov a jarní kmenové ondatry pižmové
Graf č. 15: Odlov a jarní kmenové stavy nutrie říční
Graf č. 12: Odlov a jarní kmenové stavy mývala severního
Graf č. 13: Odlov a jarní kmenové stavy norka severoamerického
Graf č. 14: Odlov a jarní kmenové ondatry pižmové
Graf č. 15: Odlov a jarní kmenové stavy nutrie říční
Uvedené druhy živočichů jsou velmi problematické z hlediska mysliveckého hospodaření. Lovit je smí pouze myslivecká stráž a myslivecký hospodář. Otázkou je, zda je možné tyto zavlečené druhy živočichů účinně regulovat. Z uvedené statistiky však vyplývá, že stavy těchto živočichů poměrně rychle narůstají i přes stále rostoucí odlov. Pro větší efektivnost odlovu by bylo vhodné zvážit úpravu legislativy tak, aby odlov těchto nežádoucích živočichů mohl provádět každý držitel loveckého lístku popř. vyplácením zástřelného.