Vzdělávání v oblasti
myslivosti a přírody
Vzdělávání v oblasti myslivosti a přírody

2. Legislativa upravující životní prostředí

Zákon č. 114 ze dne 19. 2. 1992, o ochraně přírody a krajiny
     Účelem tohoto zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.
Vyhláška č. 395 ze dne 11.6. 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Vyhláška č. 335 ze dne 16. 6. 2006, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku

 
Zákon č. 449 ze dne 27. 11. 2001, o myslivosti (ve znění 320/2002 Sb. a 59/2003 Sb.)
Tento zákon upravuje
a) chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky,
b) výjimečné držení zvěře v zajetí,
c) dovoz a vývoz živé zvěře,
d) dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky,
e) tvorbu a využití honiteb,
f) postavení a právní poměry honebního společenstva,
g) ochranu myslivosti,
h) užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře,
i) regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcích,
j) provádění lovu živočichů, kteří nejsou zvěří,
k) náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních,
l) kontrolu ulovené zvěře,
m) výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo porušení povinností,
n) státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti.
 
Vyhláška č. 244 MZe ze dne 7. 6. 2002 (ve znění 350/2003 Sb.), kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
Vyhláška č. 245 MZe ze dne 7. 6. 2002 (ve znění 480/2002 Sb.), o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu.
Vyhláška č. 7 MZe ze dne 7. 12. 2004, o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice.
Vyhláška č. 491 MZe ze dne 13. listopadu 2002, o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejích částí do jakostních tříd.
Vyhláška č. 553 MZe ze dne 26. října 2004, o podmínkách, vzoru a bližších pokynech k vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.

 

Světové organizace
„Myslivecké“
CIC – Conseil International de la Chase et de la Conservation du Gibier – Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zvěře (1930)
          – komise pro stěhovavé ptactvo (1931)
          – komise pro výstavy (1934)
          Soustřeďuje se na otázky chovu a ochrany zvěře, zachování myslivosti a dodržování etiky lovu.
FACE – Fédération des Associations de Chasseurs de la CEE
            Výbor mysliveckých svazů Evropské unie (1977) – zabývá se mysliveckou legislativou.
UIBG – L`Union International des Biologistes du Gibier
            Mezinárodní svaz biologů zvěře (1945)
IPHA – International Profesional Hunters Associations
            Mezinárodní společnost profesionálních lovců – posláním je dodržování lovecké etiky při lovu velké zvěře a její účelný lov, zajišťující
            neztenčené množství.
SCI – Safari Club International (1971) (česká pobočka od roku 1992)
          Cílem je vzdělávat myslivce a šířit moderní metody chovu zvěře, se zaměřením na volně žijící populace.
 

„Ochranářské“
IUCN – International Union for Conservation of Nature and Natural Resources – Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (1948).
UNEP – United Nations Enviromental Program
             Program OSN pro životní prostředí (1972) – posláním je stimulovat a koordinovat akce na ochranu životního prostředí především na
             mezinárodní úrovni a poskytovat podklady pro rozhodování příznivé životnímu prostředí.
EEA – European Environment Agency
          Evropská agentura pro životní prostředí (1990) – jejím úkolem je přinášet kvalitní a nezávislé informace o životním prostředí.
WWF – World Widelife Found
            Světový fond na ochranu zvěře (1961). – pořádá akce na záchranu ohrožených druhů.
FPF – Fauna Preservation Society
          Společnost pro ochranu fauny při anglické Zoologické společnosti.
 

„Lesnické a zemědělské“
IUFRO – International Union of Forest Research Organization
            
   Mezinárodní svaz lesnických výzkumných organizací.
FAO – Food and Agriculture Organisation
       
    Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
 

Mezinárodní úmluvy
Ramsarská (1971) – Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Convention on Wetlands of International Importance Especially as Waterfowl Habitat) platnost od 1975 (pro ČR od 1990).

O světovém dědictví (1972) – Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, Paříž (Convention Concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage) platnost od 1975 (pro ČR od 1991).

Washingtonská (CITES) (1973) – Úmluva o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy žijících živočichů a rostlin, Washington (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora) platnost od 1975 (pro ČR od 1992).
Chrání 2500 ohrožených živočišných druhů a 35000 rostlin. V ČR problematiku upravuje zákon č. 16/1997 Sb o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatření k ochraně těchto druhů a vyhláška 82/1997 Sb. Cites se týká vydry říční (Lutra lutra), orla královského (Aquila heliaca), orla mořského (Haliaetus albicilla), sokola stěhovavého (Falco peregrinus) a raroha loveckého (Falco rusticolus).
 
Bonnská (1979) – Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, Bonn (Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) platnost od 1983 (pro ČR od 1994)
Seznam druhů zahrnutých do konvence vyskytujících se na území ČR:
Příloha I. (bezprostřední ochrana): Haliaeetus albicilla (orel mořský)
Příloha II. (ochrana a hospodaření): Rhinolophidae R. spp. (vrápencovití), Vespertilionidae V. spp. (netopýrovití), Ciconia ciconia (čáp bílý), Ciconia nigra (čáp černý), Platalea leucorodia (kolpík bílý), Plegadis falcinellus (ibis hnědý), Phoenicopteridae Ph.spp. (plameňákovití), Anatidae A. spp. (kachnovití), Pandion haliaetus (orlovec říční), Accipitridae Accipitriadae spp. (jestřábovití), Falconidae. spp. (sokolovití), Coturnix coturnix coturnix (křepelka polní evropská), Grus spp. (jeřáb), Otis tarda (drop velký), Recurvirostridae. spp. (tenkozobcovití), Burhinus oedicnemus (dytík úhorní), Glareola pratincola (ouhorlík stepní), Charadriidae spp. (kulíkovití), Scolopacidae spp. (slukovití), Merops apiaster (vlha pestrá), Coracias garrulus (mandelík hajní), Muscicapidae (s.l.) spp. (lejskovití).
 
Bernská (1979) – Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodnách stanovišť, Bern (Convention on the Conservation of European Widlife an Natural Habitats) platnost od 1982 (v ČR od 1998).
 
O biodiverzitě (1992) – Úmluva o biologické rozmanitosti, Rio de Janeiro (Convention on Biological Diversity) platnost od 1993 (v ČR od 1994).
 

Domácí instituce ochrany životního prostředí
Základním prvkem institucionálních nástrojů ochrany životního prostředí jsou instituce státní, které mají velký význam v realizaci a kontrole stanovených cílů v ochraně životního prostředí. Jsou to například Ministerstvo životního prostředí ČR, ostatní ministerstva, Česká inspekce životního prostředí, Hlavní hygienik České republiky, Český báňský úřad (územní články – obvodní báňské úřady), výzkumné ústavy, ale také orgány regionální (kraje) a místní samosprávy (obce), akademická obec a neziskové organizace.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je pověřena dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. ČIŽP mimo jiné zjišťuje nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí, jejich příčiny a původce, ukládá opatření k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků, omezuje nebo zastavuje škodlivou činnost, ukládá pokuty za prokázané porušení stanovených povinností v oblasti životního prostředí a provádí kontrolu uložených opatření. Podílí se rovněž na řešení havárií, zejména v ochraně vod.

Agentura ochrany přírody a krajiny – je organizační složka státu, zřízená Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním posláním je péče o přírodu a krajinu na území České republiky.
 
Předmětem činnosti AOPK ČR je:
  • sledování stavu, změn a vývojových trendů vybraných biotopů a populací ohrožených druhů a krajiny,
  • vedení Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) a centrální státní dokumentace ochrany přírody a krajiny, vedení specializované knihovny a správního archivu,
  • vytváření, správa a vedení Informačního systému ochrany přírody (Portál ochrany přírody a Mapový server),
  • odborná podpora výkonu státní správy, metodická a znalecká činnost, a to zejména prostřednictvím regionálních pracovišť, 13 krajských středisek,
  • výkon státní správy v ochraně přírody a krajiny na území 24 chráněných krajinných oblastí a na ostatním území ČR v rozsahu daném zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to zejména prostřednictvím regionálních pracovišť, 24 správ CHKO,
  • realizace praktických opatření na ochranu přírody a krajiny na území 24 chráněných krajinných oblastí a maloplošných zvláště chráněných území, tj. národních přírodních rezervací a památek na území celé ČR, včetně vymezování bezzásahových lokalit (budoucích pralesů),
  • administrace celostátních dotačních programů (zejména krajinotvorných programů) i vybraných fondů Evropských společenství zaměřených na ochranu přírody a krajiny,
  • vyplácení finančních náhrad za ztížení zemědělského a lesnického hospodaření a při hospodaření na rybnících,
  • správa státního majetku ve zvláště chráněných územích ČR,
  • osvěta a šíření informací v oblasti ochrany přírody a krajiny, poradenství a vzdělávání (EVVO),
  • mezinárodní spolupráce v ochraně přírody a krajiny. AOPK ČR je mj. členem konsorcia Evropského tématického střediska biologické rozmanitosti a vědeckým orgánem Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) v ČR,
  • zajištění dále například strážní činnosti v chráněných územích.

Elektronické knihy
nečekejte na pošťáka

Hledáte něco jiného?
stovky položek najdete v e-shopu

Chcete si uložit k tématu poznámku?

přihlaste se
- partneři -
OK
ANO   NE