Vzdělávání v oblasti
myslivosti a přírody
Vzdělávání v oblasti myslivosti a přírody

Edice Myslivost do kapsy

BIBLIOGRAFIE – Seznam knižních pramenů o určitém tématu. L. Rejman, Slovník cizích slov, SPN, Praha 1966 Předkládaná publikace je ojedinělá. Ve světovém mysliveckém písemnictví existuje pouze francouzská kniha vydaná u P. Rouquetta v Paříži v roce 1886 – R. Souhart „Bibliographie générale des ouvrages sur la chasse, la vénerie et la fauconnerie, publiés ou composés depuis le XVe siécle jusqu'à ce jour en français, latin, allemand, anglais, espagnol, italien, etc. (Všeobecná bibliografie spisů o lovu, myslivosti a sokolnictví, napsaných nebo sestavených od XV. století až po dnešní den ve francouzštině, latině, němčině, angličtině, španělštině, italštině atd.).“ Mimochodem Kašparův spis, o kterém pojednává první kapitola předkládané publikace, je citován Souhartem jako jediná monografie z „naší provenience.“ Do dnešní doby žádná jinojazyčná národní myslivecká literatura nemá k dispozici tak aktuální přehled svého mysliveckého písemnictví dovedený do současnosti, jako je naše monografi e. O předcházejících českých mysliveckých literátech, kteří se zabývali bibliografií jen okrajově a neúplně (J. Ev. Chadt, J. V. Rozmara, K. Šiman), je pojednáno v předmluvě ke kapitole „Odborné myslivecké knihy (19. a 20. století)“. Naší myslivecké veřejnosti se tak spisem „Česká myslivecká bibliografi e“ dostává nesmírně záslužná publikace, za kterou vděčíme především autorovi Doc. MUDr. Jaromíru Kovaříkovi, CSc., jež v tomto díle zúročil mnohaletou mravenčí práci historika a propagátora myslivosti nejen českých zemí. Je samozřejmé, že předkládaná monografie si nečiní nárok na úplnost, jistě jde však o velmi solidní základ, na kterém mohou budovat další. Proto vydavatelství prosí myslivecké autory a vůbec všechny myslivce, aby oznámili na adresu vydavatelství jednak případné doplňky k předkládané bibliografii, jednak nově vydané publikace, což by bylo uveřejněno v dalším vydání publikace.

190 detail
Skladem
Skladem

Tato nepostradatelná publikace Vás provede teorií morálky a normami správného chování v myslivosti. Obsah této publikace nejlépe vystihují definice uvedené v úvodu: ETIKA - nauka o morálce, mravnosti, soustava mravních norem, mravní kodex. MORÁLKA - společenskými poměry a vztahy podmíněný způsob chování a mravní zásady jednotlivců i společenských skupin.                                                                                                                L. Rejman, Slovník cizích slov, SPN, Praha 1966 ETIKA - věda o morálce, učení o mravnosti, soustava mravních norem, mravní kodex; učení o původu a vývoji morálního vědomí, svědomí a jednání. MORÁLKA - mrav, obyčej, zvyk; ideový základ pro hodnotové a normativní systémy; souhrn morálních zásad, norem; schopnost člověka vnímat a řídit se svým svědomím, posuzovat lidské činy z hlediska dobra a zla a platných principů.                - forma kolektivního vědomí lidí; společenskými poměry a vztahy podmíněný způsob chování a mravní zásady jednotlivců a společenských skupin.                                                                                                               B. Brückner, Slovník VP, HVVP, Praha 2001 MOTTO: Les se zvěří a domov zpěvných ptáků, toť čisté víry velká svatyně. Té služ, myslivče, bez rozpaků a spasení tvou duši nemine.           F. Buchal-Neustupovský, Les a lidé, 1936

178 detail
Skladem
Skladem

180 vybraných vynikajících receptů na pochoutky ze zvěřiny nejen na loveckou chatu. Vyvrcholením mysliveckého snažení a odměnou pro myslivce je v neposlední řadě i posezení s rodinou nebo s přáteli u dobře připraveného pokrmu ze zvěřiny. Proto uveřejňujeme řadu osvědčených receptů, též jako výzvu vydavatelství k ověření jedné z mnoha mysliveckých dovedností. MOTTO:   „Hoduj s dobrými lidmi  a přidrž se moudrých a naučíš se od nich moudrosti, přidrž se těch, kteří čest milují a naučíš se od nich ctnostem…“                Jan Hasištejnský z Lobkovic                svému synovi Jaroslavovi                 (16. století)

174 detail
Skladem
Skladem

Texty, slovník   Lovectví bylo jedním z nejstarších zaměstnání člověka, který si jím zajišťoval obživu dříve, než poznal zemědělství. Již tehdy se naučil, že lovecký úspěch mu může zajistit jen dokonalá znalost života rozličných druhů zvířat a způsobů jejího lovu. Zpočátku se lovec zmocňoval všech zvířat, která mu mohla poskytnout potravu, a to v kterémkoliv období jejich života, kdy mu mohla skýtat užitek. Teprve postupem doby, kdy již nebyl odkázán na lov jako na jediný způsob zachování svého života, se stávalo lovectví více zábavou a člověk omezil lov jen na některá zvířata, která nazval zvěří. O ni pak začal pečovat různými zákazy a příkazy, z nichž později vznikly hospodářské instrukce, pokyny k péči o zvěř a tradice a vše, co dnes nazývaĀLme myslivostí. O myslivosti můžeme odpovědně mluvit již od 14. století, kdy dostala pevnější pravidla a začala se vědomě zabývat chovem zvěře. Před tím to bylo pouhé lovectví.   MOTTO:    "Čeština je jeden z mála jazyků, který slovem myslivost činí rozdíl mezi bezohledným lovem a lovem ukázněným, doplňovaným chovem zvěře."                      Prof. PhDr. J. M. Komárek, 1941

200 detail
Skladem
Skladem

Praktická příručka „CEREMONIÁL“ – soubor pravidel pro slavnostní obřady. Slovník cizích slov, SNP, Praha 1966. V dřívějších dobách bylo různými stavy a cechy při rozličných příležitostech a určitých výkonech přísně dbáno na zachovávání různých starých zvyků, obyčejů. Pečlivě byly dodržovány též rázovité zvyky národní a krajové. Jejich používání a značný význam potvrzuje skutečnost, že některé z nich se udržely dodnes. Stejně tomu bylo se zvyky, které byly spjaty s lovectvím a myslivostí. Myslivecké zvyky, zvyklosti, obyčeje, mravy, jsou souborem loveckých ceremoniálů a jiných mysliveckých obřadů a dalších norem jednání včetně myslivecké etiky, předávaných tradicí. Mají morálně výchovný a praktický význam. Z vnitřního přesvědčení myslivce jsou pokládány za závazné. Některé jsou zakotveny v nařízeních a směrnicích (např. MYSLIVECKÝ ŘÁD ČMMJ, 2000, oddíl „Myslivecká morálka, zvyky a tradice“), další jsou uváděny v písemnictví nebo přejímány při výkonu myslivecké praxe. Některé myslivecké zvyky vznikly již dávno v minulosti, jiné jsou novější. Jejich zachovávání je projevem úcty k odkazu předchůdců, k přírodě, projevem lásky ke zvěři. Podstatnou součástí mysliveckých zvyků jsou lovecké či myslivecké ceremoniály. V předkládané příručce jsme je soustředili a zevrubně popsali. Námi doporučované postupy a proslovy jsou poměrně jednoduché, logicky uspořádané, prověřené dlouholetou praxí a přispívají ke sjednocení. Při některých z těchto obřadů jsou předávány listinné materiály – pamětní listy, pasovací listy, apod. V našich mysliveckých kruzích jsou k mání některé tyto listiny, někdy zdařilejší, jindy méně povedené. K zásadním chybám těchto pamětních listin patří nadměrná textová rozvláčnost, nesmyslné užití rádoby „staročeštiny“, používání nevhodných či nemysliveckých výrazů (např. pasovat na myslivce, pravodatný myslivec, nejvyšší lovčí, myslivecké regule, item, deka), neumělé grafické zpracování. Jak je uvedeno v dalším textu, vydavatelství DRUCKVO Praha připravilo pro naše myslivce různé vhodné listinné materiály v novodobém ztvárnění. Motto: „CTĚME MYSLIVECKÉ MRAVY,  CIT, ČEST, SKROMNOST, MĚJ MYSLIVEC PRAVÝ!“                                                       Prof. Ing. A. Dyk 1948

178 detail
Skladem
Skladem

Od hvězdné oblohy k založení C.I.C. MYSLIVECKÉ FEJETONY aneb Od hvězdné oblohy k založení C. I. C. je soubor autorových studií, které byly publikovány v údobí třech desetiletí (1979 - 2010) v mysliveckém tisku (časopis Myslivost, Myslivecký kalendář). Jelikož jednotlivá pojednání jsou zcela originální, rozhodlo se vydavatelství tyto kratší či delší studie vydat souhrnně. Věříme, že čtenáře pobaví i poučí. FEJETON – kratší či delší stať na zajímavé či aktuální téma v časopisech nebo novinách, zastarale besídka.

190 detail
Skladem
Skladem

Soubor významných osobností se vztahem k české myslivosti nesmí chybět v knihovně žádného myslivce. Publikace „MYSLIVECKÝ SLAVÍN - Významné osobnosti se vztahem k české myslivosti“ je ojedinělá. Takto zpracovaný biografický slovník je vůbec poprvé publikován nejen v českém mysliveckém písemnictví, ale obdoba neexistuje ani ve světové myslivecké literatuře. Je to tedy první pokus o jakýsi „český myslivecký Slavín“, navazující na vzpomínkové medailonky, uveřejňované v časopise Myslivost již od roku 1978. Slovník obsahuje 593 hesel (biografií). Snad si čtenář uvědomí, jak dlouhé doby a jaké mravenčí píle bylo zapotřebí ke shromáždění jednotlivých životopisných dat z nejrůznějšího písemnictví. Upřímné poděkování patří všem, kteří při vyhledávání biografických údajů osobností ochotně vyšli vstříc - pracovníkům archivů, matrik, knihoven, spolkovým funkcionářům, vědeckým pracovníkům, soukromníkům. Publikace vychází nyní ve II. doplněném vydání. Čtenáři jistě přijmou předkládanou publikaci se zájmem a uspokojením.   MOTTO: "KDO JE DOBRÝM MYSLIVCEM, JE I DOBRÝM ČLOVĚKEM."                F. Vodička, Zvěř a myslivost ve světle věků, 1948

234 detail
Skladem
Skladem

Tato myslivecká osvěta seznámí čtenáře s jednotlivými obory české myslivosti a jejich tradicemi. Vychází na počest zapsání ČESKÉ MYSLIVOSTI do seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. Česká myslivost je souhrnem sedmi oborů; jsou to myslivecké zákonodárství, myslivecká zoologie, myslivecká péče o zvěř, myslivecká kynologie, lovecké střelectví, lovectví a myslivecká osvěta. A právě tento obor zahrnující mysliveckou historii, zvyky, tradice a mysliveckou kulturu je „nadstavbovým“ oborem (oproti ostatním oborům „výrobním“), který zapříčinil, že česká myslivost se stala součástí SEZNAMU NEMATERIÁLNÍCH STATKŮ TRADIČNÍ A LIDOVÉ KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY dle příkazu ministra kultury ČR č. 41/2008 a dle metodického pokynu MK čj. 3161/2009 – ORNK a rozhodnutím ministryně kultury ČR spis. zn. MK-S 18278 ze dne 23. 12. 2011. Žádný jiný národ nebo stát nemá v lovectví či v myslivosti tak zakořeněné myslivecké zvyky a tradice jako česká myslivost; právě tím byla povýšena na národní kulturní statek. Na vydávání literatury právě tohoto žánru se zaměřilo naše pražské vydavatelství DRUCKVO, spol. s r.o., nositel Literární ceny C.I.C a Umělecké ceny ČMMJ. Název myslivecká osvěta, který jsme použili, není „oficiální“. Pro dalších šest předmětů „výrobních“ se při zkouškách z myslivosti (vyhláška MZe ČR č. 244/2002 Sb., v platném znění, hlava III, § 21) vžily jednotící názvy tak, jak jsme je jmenovali (myslivecké zákonodárství, myslivecká zoologie atd.), pro první skupinu však jednotící název není ustálen. Domníváme se, že právě myslivecká osvěta by byl název, který vystihuje náplň předmětu a který by si zasloužil obecné rozšíření. Právě této MYSLIVECKÉ OSVĚTĚ je věnována naše publikace. MOTTO: Ctěme myslivecké mravy, cit, čest, skromnost, měj myslivec pravý!                           Prof. Ing. A. Dyk 1948

190 detail
Skladem
Skladem

Soubor vybraných mysliveckých pověr. MOTTO: NEJVÍCE ČAR A POVĚR MAJÍ RYBNÍKÁŘI, PASTÝŘI, MLYNÁŘI A MYSLIVCI.                                                                 Bílovský, Coelum vivum 1724   Tato příručka si klade za cíl připomenout myslivecké i nemyslivecké veřejnosti některé z pověr a seznámit s již zapomenutými. Některé z nich, jak uvádí autor, jsou staré jako lov sám. Střelecké umění a nošení zbraně, dodržování svérázných zvyků, znalost života zvěře, předpovídání počasí, udílení léčitelských rad a –tehdy vzácná – znalost čtení a psaní, to vše vedlo k tomu, že myslivecký stav od nepaměti byl obestřen rouškou tajemnosti. Myslivci pravděpodobně sami ještě posilovali víru, že dovedou vládnout nadpřirozenými prostředky, aby byli obáváni a usnadnili si tak ochranu zvěře a lesa proti pytlákům a lesnímu pychu. Z doby barokní se dočtete i o nadpřirozených jevech, divém lovci, vlkodlaku, bájných zvířatech – jednorožci, kamzíku se zlatými růžky (Zlatorog) aj. Některé myslivecké pověry jsou rozšířené dodnes. Věříme, že vás zaujmou nejen výstižné ilustrace M. Míči, ale především ucelený soubor pověr. 
Autor se zabývá jak naším mysliveckým písemnictvím, tak i literaturou okolních zemí, a to od samého počátku svého zájmu o myslivost a především o oblast historie. Inu, posuďte sami, co nám autor v X. vydání této námi vydávané edice připravil.   Ukázka:   O ČAROSTŘELCÍCH Zvěř mně podrž, satane, mé duše se ti dostane!                        (Staré čarostřelecké zaříkadlo z Pomořanska) Jednou z nejpůsobivějších pověr, která byla rozšířena nejen v mysliveckých kruzích, byla pověra o čarostřelcích. Má sice jako mnohé jiné pověry svůj původ ve středověku, ale báje o nechybujících kouzelných šípech či oštěpech jsou mnohem starší. Již v antické mytologii bůh Apollo proslul jako neomylný střelec; jeho trestající šípy se nikdy neminuly cíle a přinášely mor. V nordických ságách je častá zmínka o Gungniru, nechybujícím a vracejícím se zázračném oštěpu boha Wodana. Francouzský středověký román Hyona z Bordaux o králi víl Oberonovi vypráví též o jeho kouzelném šípu, kterým na lovu zasáhl každou zvěř...

180 detail
Skladem
Skladem

Soubor vybraných mysliveckých anekdot u kterých se pobaví každý. Každý správný myslivec musí mít nejlepší zbraň, nejlepšího psa nebo loveckého ptáka, nejkrásnější obraz s mysliveckým námětem, nejzajímavější lovecké zážitky a tím vším se chlubí a rád o tom beseduje se svými stejně založenými druhy na poslední leči. Poslední leč bývá vrcholem úspěšného honu, na které se zážitky z něho probírají, hodnotí, hodně se přehání a také vymýšlí, až to vyzní latinsky. Neodmyslitelnou součástí poslední leče jsou anekdoty. Jejich cílem je charakterizovat nebo zesměšnit nějakou událost, osobu, nebo společenskou skupinu. Často se při nich používají výrazy, jež nemají jen jeden význam, slovní hříčky. Dobré anekdoty jsou stručné a končí vtipnou pointou. Jejich významnou vlastností je, že nemají autora a šíří se  mluveným slovem. Anekdoty jsou neobyčejně staré. S největší pravděpodobností mezi nejstarší patří anekdoty lovecké, případně myslivecké. MOTTO:  Jsou mezi námi dokonce myslivci, kteří to, co 30 let dělali chybně, pokládají za zkušenost.                F. J. Aktasov, Stolní společnost myslivců,               červenec 2007

130 detail
Skladem
Skladem

Dozvědět se o osobnostech a legendách, hájících zájmy myslivosti, by mělo být v popředí zájmu každého myslivce. Lovci, kteří lovili v pradávných dobách zvěř pro obživu svého rodu nebo občiny, nedovedli si vysvětlit náhodnost, ke které dochází při setkání se zvěří v přírodě. Považovali úspěchy i neúspěchy při lovu za působení nadpřirozených sil. Lovci si patrně vytvořili v myšlení jakýsi idol, boha, nebo více bohů, kterým, jako mocným bytostem, obětovali před odchodem na lov a děkovali, jestliže bylo jejich přání splněno.

190 detail
Skladem
Skladem

Bibliofilie obsahující stará „múdra“ našich předků byla vytvořena s pokorným přístupem k přírodě a myslivosti.   Motivací autora k sestavení tohoto díla byla snaha zachovat a předat tato „múdra“, aby neupadla v zapomnění. Místem sběru, mimo starší mysliveckou literaturu, je většinou Jihovýchodní Morava s výraznými regiony Valašska a Slovácka. Proto je většina rčení a přísloví v místním nářečí, což mimo jiné ukazuje bohatost a krásu našeho jazyka.

146 detail
Skladem Novinka
Skladem Novinka
1  2  >>

Košík
Váš nákup

nákupní košík je prázdný

Informace
Užitečné informace

- partneři -
OK
ANO   NE